Jaký fuj? Je pěknej, což nic nemění na faktu, že se ho štítim. Za těch 12 dní trochu povyrostl, ale ne nějak dramaticky. Počítám tak o 2mm v rozpětí. U takovýho kolohnáta už je to jedno. Zadeček má po posledním žrádle víc nacpanej, to je taky poznat. Na ruku jsem ho nevzala předtím a pochybuju, že se v brzký době zadaří. Cílem dalšího cvičení je drcat mu do zadečku holým prstem, žádná fólie. Už jsem u něj prst měla, takže je to věc disciplíny. Nepřipadá mi jako pokoutník, spíš jako sklepní hovaďák co žije v tunýlku a žere (pravděpodobně) lidi co si jdou do sklepa pro brambory. Takovej ten co se musí nadzvednout při běhu, jinak brousí panděrem zem. 1x týdně je málo a není. Tohle není obyčejnej pavouk, beru ho jako "vyšší" životní formu, takže požívá stejný privilegia jako naši hadi a koneckonců i my. Tím pádem dbám o jeho blaho, stejně jako u všech ostatních (legálních) obyvatel našeho bytu. Pavouci a jiná havěť co se nám do bytu stahuje jsou tam na černo a riskujou. Nemůžu tím pádem Štístka trápit častějc než 1x týdně, protože nechci aby mu u nás bylo špatně. Ještě by z něj vyrostl nevrlej neurotik co si kouše nehty (?) a jako dospělej se v noci pomočuje. Přeneseno - vztekle se staví a drbe si chlupy ze zadečku. Těším se, že z něj bude velkej spokojenej pavouk s chlupama jak vyfénovanýma přes natáčky. Prostě hezoun. Jen škoda že se ho štítím, ale makám na tom.