Konečně mám pro vás novinky! Dlouho jsem netrénovala, ale asi je trénink i každodenní péče o pavouka. Minimálně 2x denně se na něj mrknu, skoro každý den zarosím, krmím červama který mu pečlivě vybírám. Takže citovej vztah k němu vypracovanej je, beru ho za vlastního. Už delší dobu pozoruju, že mi nevadí mu sahat do terárka a mít ruku kousek od něj a tak už mi přišlo že je čas zase potrénovat, když už mám tu nebývalou kuráž. Zase mi pomáhal můj přítel, který už je zkušeným "honákem" pavouků a umí to zařídit aby pavouk šel kam má, nechutně nepobíhal a nevyhazoval nohy jako mažoretka. Navíc mě umí motivovat a uklidnit, takže je to opora k nezaplacení. Začali jsme tím, že jsem dávala ruku k pavoukovi co nejblíž, pak jsem se postupně dotýkala nožiček, vždycky jen jedný a od zadku jsem se postupně propracovala k hlavohrudi ke třetímu páru. Pak jsem mu opatrně hladila zadeček. Celou dobu jsem se přesvědčovala, že je to malé Ťuťu, malinká chlupatá myška a podobně. Říkala jsem mu že mu nosím žrádlo, že ho rosím, a tak že to už jsme v podstatě kamarádi. Po půl hodině tréninku a plánování, že DNESKA TO ZKUSIM jsem si ho nechala nalézt na dlaň. S přítelem jsem byla domluvená, že hned jak ho budu mít celého na ruce, že ho hned sundá. To proběhlo a kupodivu to se mnou neseklo. Ani na té ruce nebyl cítit. Trénink jsme zakončili tím, že jsem si ho nechala půlkou těla ještě jednou nalézt na ruku, tam se zasekl a tak si ho přítel zase vzal. Takže to by byly dnešní úspěchy. Když to shrnu, tak myslim že bylo hodně důležitý s pavoukem přicházet každý den do styku, zvyknout si na jeho pohyb, prostě ho okoukat že už to nebylo nic děsivýho na pohled. Další důležitá věc byla že mi asistoval přítel, bez něj by to nešlo. Přece jen mě uklidnilo když jsem viděla že mu pavouk v klidu leze po ruce, neděje se nic neočekávanýho a všechno je v pohodě. No a jako další nezbytnou věc vidim že pavouk musí být klidný. To tenhle sklípkan splňuje, dneska dokonce víc než jindy. Tady máte fotky, velké finále samozřejmě chybí, protože jsme se museli soustředit na "výkon" a ne na focení. Na to se můžete těšit příště. Když už jsem se takhle hecla, měla bych to příště zvládnout zas. Boji s fóbiema zdar! Nazdar.

Hladím nožičku



.... a zadeček



Snad mě nepokaká, když už pokakal přítele