Mates RR a Bajunka: díky za podporu. Právě že nechci aby mě z pavouka klepla pepka a proto na tom makám.

JaBula: kdepak, jeden stačí. Navíc jsem našla jednoho malýho (ještě nevím co to je) v bytě a mám políčeno s ním potrénovat. Vypadá jako Fidla. Jestli to Fidla je, budu se o něj taky starat, ale nechám ho bydlet tam kde je.

Včera jsem vymyslela nový způsob rosení, při kterém nehrozí že pavouk opět zešílí a někam poběží: dlouhou lžičkou mu na lignocel vyleju na různých místech vodu. Za 2 hoďky už má vzdušnou vlhkost jak je potřeba. Tím bych měla zabránit abych se zas tak srašlivě lekla. Nechci si s ním spojovat žádné špatné zážitky. Pořád věřím, že ho ještě vezmu na ruku. I kdyby ne, zůstaneme kamarádi. Plánuju mu v přírodě sehnat nějaké hmyzáky na zpestření jídelníčku. Pár kobylek by mu určitě udělalo radost. Jen jedno si neumím představit. Když berete dospělého pavouka prsty ze stran a zvedáte ho, to se nechá? Nezdrhá, nehází nohama? Neumím si představit, že by něco tak nepřirozenýho snášel jen tak. A další věc: když sklípkan leze po člověku a pak se zastaví a přitiskne se na kůži co to dělá? Ohřívá se? Dá se čekat, že v tu chvíli kousne, nebo by naopak kousl jen kdyby stál? Tohle chování mě mate a děsí. Jak moc je reálné, že mě náš sklípkan kousne když po mě pomašíruje a já mu nebudu nic dělat? Vnímá mě jako terén a neřeší mě? Počítám, že si moc dobře uvědomuje, že je to živý povrch něčeho velkého. Už proto, že se mu na něj nechce, kdežto s neživým povrchem nemá problém.