Dlouho jsem tu nebyla, ale už jsem tu a mám novinky. Takže: náš pavouček Štístko tragicky zahynul. Přitopil se v mističce s vodou, do které při mocném bubnování spadnul zády. Nepodařilo se ho zachránit. Po 3/4 roce exilu u nás doma jsem b. vagans Žužu vrátili jejím majitelům. Žuža mě učila zvykat si na vzteklejší a míň předvídatelný reakce pavouků. Moc jsem si jí oblíbila. Taky jsme měli asi dva týdny na hlídání b. albipilosu, samičku, která mi v létě lezla po ruce. To jsem si s ní zopakovala, byl to zase adrenalin, ale menší než v létě. Po Štístkovi jsme si koupili Smítko, b. smithi. Máme ho měsíc a jsme velký kamarádi. Jednou jsem ho měla na ruce, celkem bez váhání. Vypadá celkem bezbranně a roztomile.
Smítko


A o víkendu jsme si pořídili pavoučka, o kterém už dlouho uvažuju - theraphosu blondii. Bambule je nádherná, klidná, nevyčesává ani nehrozí. Jsem z ní nadšená. Přesně jak píše Drymarchon - čím větší, tím menší fóbie. Pozoruju, že mi sklípkani opravdu pomohli, k těm menším pavoukům už přistupuju míň vyděšeně. Časem mě čeká trénovat s pokoutníkem, to bude opravdový trénink.
Bambule