Želvy se v zásadě koupat za optimálních podmínek nemusí - v přírodě mají k dispozici jen déšť a kaluže těsně po něm. Proto ani miska s vodou v teráriu není ideální, pokud se pravidelně každodenně nevyměňuje - je pak příliš mikrobiálně živá. JENŽE! V umělých podmínkách často přichází želvy vlivem suchého vzduchu a nemožnosti zahrabat se o vodu prostým dýcháním. Tato neviditelná dehydratace může vést k různým zdravotním problémům až k úhynu. Koupáním tedy zjistíš, jestli má želva dost tekutin a nepotřebuje pít. Pokud častěji pije, je něco v nepořádku (příliš suchý substrát nocoviště, suché terárium atd.). Koupání se pravidelně vyhneš asi pouze v případě, že používáš venkovní výběh, kde vlhkost v noci stoupá nad 80 %, želva se zahrabe do rostlin či hlíny a o vodu tak nepřichází. Některé druhy jsou dokonce schopny takto malou část vody absorbovat z okolí. Takovým želvám obvykle stačí jen šťavnatá potrava. Ty naše si po celé léto ani nevšimnou, když jim jejich kaluž napustím . Kdybych měl ale želvy doma, koupal bych často - želvám to neuškodí, při pravidelných cyklech si zvyknou a jsou pak spokojené.

Rozdělit výběh na rašelinopísek a hobliny asi nemá význam - želvy to stejně časem smíchají. Pokud je to kvůli vlhčení části výběhu, je dobré mít výběh tak velký, abys důsledně oddělila suché místo s potravou a místo vlhčené. Tam, kde želvy žerou, také obvykle odkládají svoje přebytky. Takovýto vstupní ani výstupní materiál není dobré ve výběhu nechávat, a to zvláště tam, kde je vlhko. Takže pravidelným úklidem je možné trvanlivost substrátu jedině prodloužit.

Luboš