To budu Lukáši asi zase "plavat proti proudu". Zřejmě zklamu čtenáře absencí popisu složitého zazimování želv, jednotlivých "důležitých" kroků (koupání, omezení potravy ajánevímcovšechno) které vedou k bezztrátovému a úspěšnému zazimování. Vždy a zásadně vycházím z toho, že želvy jsou na světě o pár milionů let déle než člověk, takže by měly mít vypracovaný dokonalý systém zazimování samy. Pokud jsou želvy celé léto ve venkovním výběhu, jistě samy dobře vědí, že nadchází období, kdy se musí připravit k hibernaci. Reagují na snižování průměrných teplot, změnu fotoperiody, omezenější nabídku a hlavně složení potravy atd. Jsem přesvědčen, že pokud jim do tohoto cyklu zasáhne na základě naštudovaných sporných vědomostí člověk, nemůže z to vzejít nic dobrého. Představte si želvu, která se chystá ve venkovním výběhu k zimování, pomalu utlumuje své životní funkce a najednou přijde sečtělý člověk a šup s ní do terárka s úplně jinými světelnými a teplotními podmínkami než které, na základě svých genetických zkušeností očekává. Ta želva musí být úplně dezorientovaná. Takže se začne snažit přizpůsobit se nastalé situaci. Rozjede metabolizmus na plné pecky, protože je přeci 30°C a zima nehrozí. Ono se jí to jistě podaří a možná, že je i spokojená, jenže! Jen se jí to trochu povede, už tady zase máme sečtělého člověka, který přece ví co je pro želvu nejlepší a šup. Přestane krmit začne koupat a vyvádět jiné, podle dostupných příruček bezpodmínečně nutné kroky. Chudák želva je nucena zase znova, v sezóně již podruhé začít s přípravou na hibernaci. Jistě každý tuší, že zimní spánek u želv není jen obyčejné "usnutí" ale že se jedná o celkem složitý proces celkového utlumení organizmu. Takže můj závěr. Nechte želvu žít. Dopřejte jí, kdo může, aby se zazimovala podle svého, jistě to zvládne lépe a radostněji, než když jí do toho budete "kecat". Pro informaci, margináty jsou schopny se za pěkného počasí pást(omezeně) i v listopadu. Podle mého pozorování nejde ani tak o úplně prázdný žažívací trakt ale o to aby nebyl přeplněn nestrávenou potravou, která by při absenci trávicího procesu zahnívala. Pokud se týká zazimování želv chovaných v terárkách, rád se zůčastním diskuse, protože s tím až tak zkušeností zase nemám. Jediné na co mohu s určitostí upozornit je to, aby si zůčastnění uvědomili, že podzim v přírodě netrvá den ani týden, tudíž že ukládání k hibernaci je proces dlouhodobý a hlavně se musí řídit podle momentálního stavu a nálady zvířete, v žádném případě podle vás a dostupné literatury. S probouzením je to kapku jinak ale na to máme času dost.