Co na to říkáš Jani?

Taky by mne zajimalo s cim ze to had od "boaedon" bojoval...
o vnejsich parazitech je znamo, ze nejakou dobu dokazou fungovat i na jinem hostiteli, nicmene rozdilnost slozeni krve (jaderne vs. bezjaderne krvinky)roztocum moc nesvedci, takze sami casem vymizi. Problem byva tam, kde z hadu (napr. prave v zooprodejnach) nasednou pri svych poutich po kramu hadi roztoci na hlodavce a prezivaji tam nez maji prilezitost nasednout na prirozeneho hostitele treba prave pri krmeni. Ektoparaziti velice dobre vedi, kdy je jejich cas "sesednout", dokazou spolehlive rozpoznat stav hostitele (stres, uhyn) a cilene ho vyuzit.

Předpokládám, že u vnitřních je prakticky nemožné, aby fungovali v jednom stádiu u obou typů - endo i ektotermních zvířat

mozne to je, nicmene pouze u nekterych parazitu a to jeste pouze v larvalnich stadiich. V nespecifickem mezihostiteli se larva dale nevyviji a je jedno, jestli se larva parazita dostala do zaby, hada, nebo savce, ktery pak funguje neco jako "transportni" hostitel do doby, nez ho sezere hostitel definitivni.

Jestli existují nějací vnitřní parazité, kteří procházejí např. více stádii, z nichž jedno je v hlodavci a další v plazovi/hadovi

Pri zkrmovani nasich hlodavcu evropskym hadum (viperkam, natrixkam, mozna i treba situlam apod....) by mohlo za specifickych okolnosti k prenosu nekterych vicehostitelskych kokcidii a helmintu dojit.
Za mne - pokud bych si mela vybrat jestli krmit nebo nekrmit divokymi mysmi, tak urcite nekrmit (pokud tedy neni duvod treba prave problematicky prijem domestikovanych mysi). I v takovem pripade bych vsak nejdrive zkusila chovatele hlodavcu. V dnesni dobe se chova lecos vcetne norniku (v chovu lepsi nez hrabosi) a mysic (ty jdou chovat taky celkem bez problemu). Na druhou stranu - za casu minulych bylo x chovu, kde se jinymi nez divokymi mysmi krmilo. Myslim, ze je dulezite znat hlavne miru podstupovaneho rizika a dukladne promyslet, jestli to za to opravdu stoji...