Divoká myš
Zdarec, důležitý dotaz. Máte někdo zkušenosti s krmením hadů divokýma myšima?? U nás v práci se totiž objevila a ulovit ji byl nadlidský výkon ale zadařilo se, tak se chystám ji dát hrozňovy (cca 6 měsíců, 80 cm) makam v projekční kanceláři takže žádny jedy tady nemáme, ale bůhví odkud přišla. Vzhledem k její světelné rychlosti, která se s těma laboratorníma troskama ze zveráku nedá srovnávat, otrávená asi nebude. Dík za váš názor!!
Pokud jsi si jistej, že není otrávená nebo nemohla sežrat nějaký chemický látky, který by mohli hadovi uškodit, neměl by to být problém, vetšina nemocí a parazitů se z teplokrevných zvířat na studenokrevný nepřenáší, ale zase to neplatí úplně u všech. Ale teď to základní, má vůbec cenu kvůli myši, kterou si můžes koupit ve zverimexu za 15 Kč riskovat možná i život hada? Pravděpodobnost je sice malá, ale já myslím, že to za těch 15 Kč nestojí riskovat ne?
To máš pravdu, ale tady vůbec nejde o prachy,ale spíš jsem zvědavej na reakci hada a myši, protože had ještě nelovil myš rychou jako střela. Navíc myslím že ve zveráku ty hlodavce taky nekrmí zrovna kvalitní stravou. Taky je to poprvé a dost možná naposledy co má hrozňa možnost si smlsnout na takové laskomině
Snad nebudu litovat
Nemyslím si, že by divoká myš byla pro hada nějaká laskomina nebo neco extra, spíše naopak. Ta rychlost myši není určitě výhoda, spíš víc riskuješ pokousání hada a zvláště myší, která může být nečím infikovana a tak do rány zanést jestě infekci. Já radši používam zabitý hlodavce, pokud mi je danej had žere a určitě bych nedával schválně hadovy "extra rychlou" myš jen proto, že to může být zajímavá podívaná a ryskovat zranění. Já bych tu myš někde před barákem pustil, ale rozhodnutí je na to tobě, rizika znáš.
Já bych to neriskovala. Přinejmenším z důvodu parazitů (roztoči se z kořisti na hada přenesou a některý vnitřní paraziti taky). Chápu, že asi každej není takovej zvířomil, ale vzala bych jí někam na pole dřív než začne mrznout a dala bych jí svobodu. Dalo by se to pojmout jako alibistickej odpustek, když jich člověk tolik zkrmí...
Něco podobnýho jsem řešil před týdnem, v pytlu s granulema jsem objevil 3 šedé myšky - vyřešily to M.l. turaniky a jeden Bothrops.
Bylo zajímavé že po uškuntí se ještě mrskaly s sebou déle než když jim předhodím laboratorní, ale to bylo určitě způsobeno jen tím kam se had trefil a kolik do ní pustil toxinu
Byly živější než laboratorní, ale moji hadi jsou rychlí
Trošku jste mi tady s touto problematikou zamotaly palici, ale už se stalo a časem se ukáže jestli jsem udělal chybu či ne....
Potom co jsme behem par dnu zbavovali krev sajicich roztocu nejdriv reginu a pak hroznyse, premyslela bych nad tim vic nez jindy. Hroznys ma 2,30m, tlustej je jak moje stehno a praci nam znacne usnadnilo, ze je klidas. Uz predem se netesim, az budou brebery behat po krajte ametystovy. Jauvajs. A az vyroste tmavka, bude s ni v tomhle taky sranda. Priste budu velky hady po zradle jeste sprchovat, neb chci zjistit jestli byl osvedceny napad Para nahoda nebo ne. Ma dojem, ze tim pripadny brebery splachnul a mely mensi sanci se uchytit. Navic ma moje guttka parazity z mysi ve strevech. Podle veterinare pry dokud nezacnou delat neplechu, je to v pohode. Had vypada spokojene, tak cekam, kontroluju trus a modlim se.
Vnitřní paraziti z myší se v trusu nebo ve střevech poměrně běžně nacházejí, jedná se o tzv. pseudoparazity, kteří hadovi neškodí pouze jím procházejí. Sprchování po jídle osobně hady teda sprchovat nebudu, páč polovina by mi jich šokla a potravu vyblila, ale hrozňovi a krajtuli to zřejmě nevadí a možná to opravdu nějakého roztoče spláchne. Ovšem s ametystýnou to nedělá, ne? To by mohlo časem být pěkný vzrůšo
. Ale divokou myš bych klidně hadům hodil, pokud teda vím, že se tam netráví, dokonce třeba myšice nebo hraboši některým importům chutnají spíš než laboratorní. to riziko bych nijak extra velké neviděl, to spíš ten čas, než bych někde dost myší nebo raději spíš hrabošů nachytal, ale potkany bych teda nebral, za prvé tam to zdravotní riziko je (ale hlavně pro s ním manipulujícího člověka) a za druhé nevím o místech, kde by potkany nelikvidovali všemi možnými způsoby, tedy i trávením. Jo, někdo tu psal o myši za 15, tak to bych nebral
, za to mám dvě
. Kde jsou tak drahé, to i ve zverimexech u nás jsem je viděl maximálně za 12 Kč.
Nebudu sprchovat vsechny, jen odolny jedince, co maj vsechno na parku - tj. hroznu a tmavku. Ametystyna se sprchuje rada, ale nerada se vyndava, takze tu krmime jako jedinou v terarku. Kdyz ji vyndavame, hrozne vysiluje, vyprazdni se u toho a navic clovek musi davat bacha na zuby. Tim padem kdyz se s ni druzim (priznavam, ze vyjimecne - kvuli ni i sobe), tak chytam vsechny jeji darecky do kyble a pak ji musim dat vykoupat. Az potom ji vemu do postele na osusku a pokousime se kamaradit. "Dest" ve vane se ji libi.
Kamarád na "divokých" myších rozkrmil M. deserti a dokonce i telescopky. Má jich v kůlně hromadu, ještě je přikrmuje a chytá. Hadům opravdu jedou :) Parazitů bych se nebál.
A ona taky taková divoká myš, která roste v jiných podmínkách než laboratorní "špekouni"
, má, řekl bych, jiný pach (asi lákavější) a především také lepší nutriční hodnotu. Hraboši a norníci na tom budou asi ještě líp. Možná by stálo za to udělat na nich takovou menší studii.
P.S.: tak to má dobrý, že mu telescopky berou myši, co já vím, tak se jich chytne jen zlomek, ale třeba právě ta "divočina" by pomohla u většího počtu.
Zkoušel všechno možný, dokonce nějakej sprej, co je měl navonět po ještěrkách. Ale laboratorní nebrali. Holt jsou asi pro hady atraktivnější divoký :)
Jinak s těma hrabošema je to zajímavý, GG už tu navrhoval vlastní téma, mě by to taky zajímalo. jakožto zástupce mladší generace tady, si třeba kopání hrabošů představit nedokážu...
V létě jich jde nachytat fůra, kopat netřeba. Dokonce co se tak pohybuju přírodou, přijde mi, že jsou vyloženě "myší roky", kdy jdeš třeba někde v kempu nebo na odpočívadle u dálnice a bojíš se abys nějakou nezašlápl. Stačí jim lít studenou vodu do nory a hlídat východy. Pokud jí liješ dostatečně pomalu, vylézají ti rovnou do ruky proti proudu vody. Jako malí jsme se tím bavili. Pak jsme je pouštěli. Skákat po nich rybičku nedoporučuju, buď jí ublížíš a nebo tě kousne a přece jen může mít nějakou nemoc...
Neměl by kámoš nějaké fotečky? Tihle hadové by mě docela zajímali
Poptej se prosím...
Asi záleží kde bydlíš u nás v Olomouci je mají většinou za 10 kč, ale znám dva zveráky ktery teda patří pod jednu firmu a tam je mají za 15, takže si je můžou strčit do...
Bylo by smutny aby myšák stál v chudobné Olomouci stejně jako v bohaté Praze, ne? Třeba potkyša koupím i za 20 kč za to bych v Praglu asi nepořídil, aspoň ne ve zverimexu.
Tak já mám naštěstí kontakty na chovatele hlodavců, takže myš 6-7 Kč, u známého ve zverexu za 9-10 (jinak je mají za 12
) a potkani odstávčata 12-15 a pořádný rocny za 25, ale to jsou mega potkani
. No a pokud bude někdy třeba králíků, tak kolega ze vsi má taky slušné ceny. Akorát mi štve, že nikdo nedělá krmný ještěrky a žáby, to by se taky občas šiklo
.
Jj, jsem v Praze a je to problém. Kéž by mimopražský chápali, že vyšší platy jsou vyvážený vysokýma cenama, pak by nám spousta lidí přestala závidět domnělý výhody. Morče 80, králík 260-360, myš 12-15, potkan za 35, křeček 40-50. Dokud jsem kupovala 2 myši, bylo to jedno, ale když teď beru od všeho něco, tak si dávám bacha kde nakupuju a klidně jedu do dvou zveráčů. Ale uznávám, že žrádlo, podestýlka, prostory, lidská a elektrická energie neco stojí a pak si skoro říkám, že za dospělýho potkana není 35 zas tak moc. Taky to morče žere jak nezavřený, pořád to z něj padá.... Nevim. Každopádně doma bych to chovat nechtěla.
Ono záleží, kde kupuješ. Jsem z Prahy a mám možnost koupit ve zveráku myš za 10.- a potkana menší střed za 20.-. Ale pokud chci nakupovat hlodavce v sobotu a v neděli, musím do suprmarketů a tam se ve zverákách ceny pohybují za myš 17.-, pokud je strakatá tak více jak 30.- a potkan střed až větší střed tak 35 až 37.-
Ty myši a potkani mě až tak nedrásaj, ale morčata a králíci jo. Jsou to pálky. Našla jsem si zveráč, kde jsou myši za 12 a megapotkani za 35. To jde. S ostatníma cenama se asi budu muset smířit. Jak už jsem psala, při tom kolik to sežere se divím, že to stojí tak málo.
Sharkie: bacha na časté krmení morčaty, může zapříčiňovat trávicí problémy. Drž se raději potkanů.
Ahojky, tohle mě zaujalo, proč morčata zapříčiňují trávicí problémy? A dlouho už mě zajímá, jestli při krmení morčaty hraje roli délka a druh srsti. Díky!
Jj, taky mě zajímá jaké problémy a proč to tak je. Díky za info.
Viděl bych problém v poměrně tvrdé, husté a relativně dlouhé srsti. Zvláš v případech krátkých intervalů mezi jednotlivým krmením. Ale možná je to jinak...
krokodýl napsal:
Naša tmavka zbodne každejch 14 dní po dvouch morčatech a zatím bez sebemenšího problému. Když byl hrozna na morčatech (cca 1,5 - 2 roky) taky jsem nepozoroval žadnej problém. Jediné co jsem zaslechl, že maj hadi po morčatech sklon k obezitě (to se mi nějak nezdá). Ale tohle je pro mě teda novina. Mohl bys to trochu rozvést, nebo je to jen, jak píše GG, v té srsti?
Jj. Je to v té srsti, ale někdy to problém nedělá a některýmu hadovi zas jo.
No o těch morčatech jsem taky slyšel, že prej měl někdo nějakej problém při krmení hr. královských.Prý po nich zvraceli a pak pomřeli, ale mám to z druhý ruky...
Nevim jestli se dělala nějaká pitva,atd...
Bůhví jak to bylo
Jinak já jsem morčatama krmil jak hroznýše, tak anakondy a nikdy nebyl žádnej problém...
Mě přijde, že zapomínáte, že ta myš byla chycená v práci, což počítám bude někde ve městě, kde může sežrat kde co. Ono je trošku rozdíl, když chytnete myš v přírodě, kde pokud není poblíž nějaký zemědělec, kterej by používal nějaký chemikálie bude nejspíš v pořádku a asi i dobře živená. Nechápu, proč davat hadovi, kterej normalně žere laboratorní myšky, dávat volně žijící myš chycenou ve městě.
Had normálně žere právě ty divoké
, když teda nežere ještěrky nebo žáby, ale vím, jaks to myslel. Jak jsem psal, tak v divoké myši bych problém neviděl, pokud nehrozí trávení atd., ale to už si musí posoudit každý sám, jestli ta myš je podle místa chycení potencionálně nebezpečná nebo ne. To o výživné hodnotě divoké oproti laboratorní myši si myslím smysl mělo. Pokud se v té budově, kde myš byla, nepoužívají otrávené návnady, tak proč ne, jinak nic špatnýho myš nesežere. Ono najít myš domácí někde mimo obydlená místa je dost těžké, takže tam ta možnost trávení je skoro vždy, ale jelikož je myší životní prostor poměrně malý, tak pokud se netráví zrovna v domě nebo v sousedství, kde byla chycená, tak bych se toho nebál. Samozřejmě vesnická myš je většinou lepšejší
. Ale pokud někdo chce krmit divočinu, tak bych raději volil polní/luční a lesní/křovinnou alternativu, tedy hraboše a myšice
.
Mám korálovku a divoký myšky dávám běžně,bohužel(nebo bohudík)jich máme okolo baráku dost krmím s nima asi rok a hadík je v poho,a i podívaná je lepší než když dám myšáka ze zveráku.Přijde mi že divoký mají větší pud sebezáchovy,no prostě je to pro mě oki.
No zajímavé je že ty ze zveráku jsou tak líné ...... vždy koupím tak 6 myší ve zveráku a mám jich v akvárku ve sklepě (do zásoby). Nedávno tam jedna "otěhotněla" a pak porodila 3 myšata (ta mamina byla malá a bylo chladno). Teď jsou ty myšata trochu větší a divočejší než ostatní (myši stejné velikosti) ze zveráku. Dokážou skákat až metr daleko
----- prostě jak nějaká divoká myš.
my doma jednu zrovna mame a zase si lamu hlavu jak se o ni postarat do jara nez ji budem muset dat do prirody
Já myslím asi to samé jako např. krokodýl a jiní. Pokud není myška přiotrávená - což asi není, když je tak čilá
....nepadaj z ní kusy kůže atd., tak myslím, že je zdravá a rozhodně vhodnější pro hada, než myška laboratorní. Divoká myška bude asi i lépe živena - občas slupne nějakej hmyz, zbytek konzervy atd....prostě víc vtamínů podle mě a s těma parazitama nevím, ale moc bych si s přenosem na hada z toho hlavu nedělal pokud tedy aspoň na pohled vypadá myš zdravě, tak proč ne...
Souhlasila bych s Krokodýlem, taky jsem občas chytla nějakou divokou myšku ale jednou se mi to bohužel nevyplatilo. Pak jsem léčila hada od parazitů. Naštěstí se z toho vykřesal, ale dalo to mně i hadovi zabrat. Po této zkušenosti už divoké myšky nechytám.
Můžeš to nějak rozvést, já nevím, co si pod těmi "velkými" problémy představit (...vykřesal...zabrat), pokud se týkají vnějších parazitů - krevsajících roztočů, tak na zverimexových také nejsou výjimkou a zas takový problém to není. Vnitřní parazité to je zajímavější. Možná by mohla JaBul něco připsat. Jestli existují nějací vnitřní parazité, kteří procházejí např. více stádii, z nichž jedno je v hlodavci a další v plazovi/hadovi (nějaké tasemnice, motolice...)? Předpokládám, že u vnitřních je prakticky nemožné, aby fungovali v jednom stádiu u obou typů - endo i ektotermních zvířat, vzhledem k poměrně odlišným teplotám. Co na to říkáš Jani?
Taky by mne zajimalo s cim ze to had od "boaedon" bojoval...
o vnejsich parazitech je znamo, ze nejakou dobu dokazou fungovat i na jinem hostiteli, nicmene rozdilnost slozeni krve (jaderne vs. bezjaderne krvinky)roztocum moc nesvedci, takze sami casem vymizi. Problem byva tam, kde z hadu (napr. prave v zooprodejnach) nasednou pri svych poutich po kramu hadi roztoci na hlodavce a prezivaji tam nez maji prilezitost nasednout na prirozeneho hostitele treba prave pri krmeni. Ektoparaziti velice dobre vedi, kdy je jejich cas "sesednout", dokazou spolehlive rozpoznat stav hostitele (stres, uhyn) a cilene ho vyuzit.
mozne to je, nicmene pouze u nekterych parazitu a to jeste pouze v larvalnich stadiich. V nespecifickem mezihostiteli se larva dale nevyviji a je jedno, jestli se larva parazita dostala do zaby, hada, nebo savce, ktery pak funguje neco jako "transportni" hostitel do doby, nez ho sezere hostitel definitivni.
Pri zkrmovani nasich hlodavcu evropskym hadum (viperkam, natrixkam, mozna i treba situlam apod....) by mohlo za specifickych okolnosti k prenosu nekterych vicehostitelskych kokcidii a helmintu dojit.
Za mne - pokud bych si mela vybrat jestli krmit nebo nekrmit divokymi mysmi, tak urcite nekrmit (pokud tedy neni duvod treba prave problematicky prijem domestikovanych mysi). I v takovem pripade bych vsak nejdrive zkusila chovatele hlodavcu. V dnesni dobe se chova lecos vcetne norniku (v chovu lepsi nez hrabosi) a mysic (ty jdou chovat taky celkem bez problemu). Na druhou stranu - za casu minulych bylo x chovu, kde se jinymi nez divokymi mysmi krmilo. Myslim, ze je dulezite znat hlavne miru podstupovaneho rizika a dukladne promyslet, jestli to za to opravdu stoji...
Jani, to jedině souhlas, chov norníků, hrabošů nebo myšic není takový problém (dokonce na rozdíl od domácí myši nejsou zdaleka tak cítit), snad menší produkce u některých druhů. Ale třeba pro berusky je hraboš perfektní. A chov levantských zmijí krmených např. hraboši levantskými může minimálně být blízký přirozenému stavu, alespoň v tomhle ohledu.
Právě po zkrmení divoké myši had (Panterophis guttatus) neustále vyvrhoval natrávenou potravu, měl nazelenalý trus. Už si přesně nepamatuji, jaké parazity měl, dostal léky na odčervení a nakonec entizol, který jsem mu musela podávat rozpuštěný, sondou. Než se dal dohromady, trvalo to asi 3 měsíce, musel začít žrát od malých kořistí, holat až si znovu zvykl trávit velkou kořist. Žádné jiné změny , kromě té divoké myši se neudály,proto jsem přesvědčená, že je původcem nemoci ta divoká myš. Ostatní 2 hadi (také Panterophis guttatus), kteří s ním sdíleli terárium byli v pořádku (jim jsem divokou myš nedávala a ani se nenakazili od nemocného hada, kterého jsem po zjištění nemoci přemístila do zvláštního terária).
Co teď na to říkáš Jani?
Docela by mne zajímal Tvůj názor a čím by to tedy mohlo být, když ne zkrmenou divokou myší?
Kamarat krmi bezne "ceskymi mysami", akurat ich nema priamo z pasce ale ako prebytok z vyskumu ktory s nimi robia. Je to vlastne odchov po preliecenych odchytenych rodicoch.
nikdy nekrmit nicim co chytis vo volnej prirode. Ja som to raz skusil a to bolo uz pekne davno a prisiel som o krasneho a velkeho PMB. Ponaucenie dost silne aby som to nikdy nezopakoval.
Tak to by mě zajímalo, co to bylo, že to zabilo (a jak?) "krásného a velkého PMB"?
Že by se ten divočák nevzdal bez boje...
Vážně, žádá si to vysvětlení.
Jen tak ještě na okraj k tomuto tématu. kolega z práce "chytával" (prakem) v chemických závodech u Litvínova pro svýho hroznýše holuby....dělal to asi rok, než mu krásně po jednom papání had umřel na nějakou nemoc z těch holubů (mu řek pak nějakej zvěrolékař)...Ne že by myš -asi zdravá a holub z chemičky bylo to samý, ale patří to sem....prostě vše na vlastní triko - ale koho by napadlo lovit v chemičce, na to už musí bejt člověk nějaká klasa
Ohledně těch holubů, bych smrt hroznýše přikládal spíš nějaké postupné otravě než chorobě. To je problém městských holubů.
No ještě k tomu krmení - nechci zakládat nový vlákno kvůli každý blbost, ale zkoušel jste někdo krmení korálovky vejci??? Je to jejich přirozená potrava . myslím ptačí vejce, ale nějak nemůžu přijít na to jak to zkusit - přemýšlel jsem třeba křepelčí vajíčka, ale opravdu nevím. Má s tím tedy někdo nějakou zkušenost?
Tak ne přímo u korálovek, ale zkoušel jsem to např. u Elaphe bimaculata, kdy přijímali mladí i starší jedinci vajíčka zebřiček, andulek a korel. Křepelčí jsem nezkoušel, ale asi by ho taky zvládli. U korálovek nevím, ale záleží na druhu, některé je určitě budou žrát s chutí (i když ještě raději si dají plazí vejce).
Taky myslím, ale problém je, kde tyhle vejce brát....Neumím si představit přijít do zverimexu a " prosím nemáte u korelky nebo andulky nějaký vejce? "......Myslel jsem to prostě na doplnění stravy....no a hady neodchovávám, takže jejich vejce také nemám
....
Tak já je bral od ptáků z voliery v místním DDM, dají se shánět nepravidelně od lidí, co chovají exoty, ale nechtějí množit nebo jim kladou samotné samičky neopl. vejce. Křepelčí se dají koupit v některých hyper/super marketech. Hadí (nebo ještěří) si musí člověk buď dělat sám (boaedoni, eublepháři, pogony, calyptráti) nebo zase od chovatelů bez ambic nebo možnosti množení. Ale pro lampropeltky to asi nemá smysl shánět (jedině, když se něco náhodou naskytne), to třeba pro specialisty - Dasypeltis, Oligodon atd. jo. Velká getula by možná zvládla i nejmenší vejce od slepic (malé rasy), ale to už se snáž seženou ty křepelčí.
Aragorne
pomoc je jednoduchá.skoč do 30 a vylez u Kahanu apod.přeběhni to přes Bendák a přes silnici je vesnice ta se jmenuje VTELNO tam se zeptej
JJ díky, vím kde je Vtelno
..... nejdřív ale zkusím nějakej market a křepelčí vejce, než budu otravovat někoho s vejcema
