Divoká myš

my doma jednu zrovna mame a zase si lamu hlavu jak se o ni postarat do jara nez ji budem muset dat do prirody

Já myslím asi to samé jako např. krokodýl a jiní. Pokud není myška přiotrávená - což asi není, když je tak čilá ....nepadaj z ní kusy kůže atd., tak myslím, že je zdravá a rozhodně vhodnější pro hada, než myška laboratorní. Divoká myška bude asi i lépe živena - občas slupne nějakej hmyz, zbytek konzervy atd....prostě víc vtamínů podle mě a s těma parazitama nevím, ale moc bych si s přenosem na hada z toho hlavu nedělal pokud tedy aspoň na pohled vypadá myš zdravě, tak proč ne...

Souhlasila bych s Krokodýlem, taky jsem občas chytla nějakou divokou myšku ale jednou se mi to bohužel nevyplatilo. Pak jsem léčila hada od parazitů. Naštěstí se z toho vykřesal, ale dalo to mně i hadovi zabrat. Po této zkušenosti už divoké myšky nechytám.

taky jsem občas chytla nějakou divokou myšku ale jednou se mi to bohužel nevyplatilo. Pak jsem léčila hada od parazitů. Naštěstí se z toho vykřesal, ale dalo to mně i hadovi zabrat.

Můžeš to nějak rozvést, já nevím, co si pod těmi "velkými" problémy představit (...vykřesal...zabrat), pokud se týkají vnějších parazitů - krevsajících roztočů, tak na zverimexových také nejsou výjimkou a zas takový problém to není. Vnitřní parazité to je zajímavější. Možná by mohla JaBul něco připsat. Jestli existují nějací vnitřní parazité, kteří procházejí např. více stádii, z nichž jedno je v hlodavci a další v plazovi/hadovi (nějaké tasemnice, motolice...)? Předpokládám, že u vnitřních je prakticky nemožné, aby fungovali v jednom stádiu u obou typů - endo i ektotermních zvířat, vzhledem k poměrně odlišným teplotám. Co na to říkáš Jani?

Co na to říkáš Jani?

Taky by mne zajimalo s cim ze to had od "boaedon" bojoval...
o vnejsich parazitech je znamo, ze nejakou dobu dokazou fungovat i na jinem hostiteli, nicmene rozdilnost slozeni krve (jaderne vs. bezjaderne krvinky)roztocum moc nesvedci, takze sami casem vymizi. Problem byva tam, kde z hadu (napr. prave v zooprodejnach) nasednou pri svych poutich po kramu hadi roztoci na hlodavce a prezivaji tam nez maji prilezitost nasednout na prirozeneho hostitele treba prave pri krmeni. Ektoparaziti velice dobre vedi, kdy je jejich cas "sesednout", dokazou spolehlive rozpoznat stav hostitele (stres, uhyn) a cilene ho vyuzit.

Předpokládám, že u vnitřních je prakticky nemožné, aby fungovali v jednom stádiu u obou typů - endo i ektotermních zvířat

mozne to je, nicmene pouze u nekterych parazitu a to jeste pouze v larvalnich stadiich. V nespecifickem mezihostiteli se larva dale nevyviji a je jedno, jestli se larva parazita dostala do zaby, hada, nebo savce, ktery pak funguje neco jako "transportni" hostitel do doby, nez ho sezere hostitel definitivni.

Jestli existují nějací vnitřní parazité, kteří procházejí např. více stádii, z nichž jedno je v hlodavci a další v plazovi/hadovi

Pri zkrmovani nasich hlodavcu evropskym hadum (viperkam, natrixkam, mozna i treba situlam apod....) by mohlo za specifickych okolnosti k prenosu nekterych vicehostitelskych kokcidii a helmintu dojit.
Za mne - pokud bych si mela vybrat jestli krmit nebo nekrmit divokymi mysmi, tak urcite nekrmit (pokud tedy neni duvod treba prave problematicky prijem domestikovanych mysi). I v takovem pripade bych vsak nejdrive zkusila chovatele hlodavcu. V dnesni dobe se chova lecos vcetne norniku (v chovu lepsi nez hrabosi) a mysic (ty jdou chovat taky celkem bez problemu). Na druhou stranu - za casu minulych bylo x chovu, kde se jinymi nez divokymi mysmi krmilo. Myslim, ze je dulezite znat hlavne miru podstupovaneho rizika a dukladne promyslet, jestli to za to opravdu stoji...

Jani, to jedině souhlas, chov norníků, hrabošů nebo myšic není takový problém (dokonce na rozdíl od domácí myši nejsou zdaleka tak cítit), snad menší produkce u některých druhů. Ale třeba pro berusky je hraboš perfektní. A chov levantských zmijí krmených např. hraboši levantskými může minimálně být blízký přirozenému stavu, alespoň v tomhle ohledu.

Právě po zkrmení divoké myši had (Panterophis guttatus) neustále vyvrhoval natrávenou potravu, měl nazelenalý trus. Už si přesně nepamatuji, jaké parazity měl, dostal léky na odčervení a nakonec entizol, který jsem mu musela podávat rozpuštěný, sondou. Než se dal dohromady, trvalo to asi 3 měsíce, musel začít žrát od malých kořistí, holat až si znovu zvykl trávit velkou kořist. Žádné jiné změny , kromě té divoké myši se neudály,proto jsem přesvědčená, že je původcem nemoci ta divoká myš. Ostatní 2 hadi (také Panterophis guttatus), kteří s ním sdíleli terárium byli v pořádku (jim jsem divokou myš nedávala a ani se nenakazili od nemocného hada, kterého jsem po zjištění nemoci přemístila do zvláštního terária).
Co teď na to říkáš Jani?
Docela by mne zajímal Tvůj názor a čím by to tedy mohlo být, když ne zkrmenou divokou myší?

Kamarat krmi bezne "ceskymi mysami", akurat ich nema priamo z pasce ale ako prebytok z vyskumu ktory s nimi robia. Je to vlastne odchov po preliecenych odchytenych rodicoch.

nikdy nekrmit nicim co chytis vo volnej prirode. Ja som to raz skusil a to bolo uz pekne davno a prisiel som o krasneho a velkeho PMB. Ponaucenie dost silne aby som to nikdy nezopakoval.

Tak to by mě zajímalo, co to bylo, že to zabilo (a jak?) "krásného a velkého PMB"?

Že by se ten divočák nevzdal bez boje...
Vážně, žádá si to vysvětlení.

Jen tak ještě na okraj k tomuto tématu. kolega z práce "chytával" (prakem) v chemických závodech u Litvínova pro svýho hroznýše holuby....dělal to asi rok, než mu krásně po jednom papání had umřel na nějakou nemoc z těch holubů (mu řek pak nějakej zvěrolékař)...Ne že by myš -asi zdravá a holub z chemičky bylo to samý, ale patří to sem....prostě vše na vlastní triko - ale koho by napadlo lovit v chemičce, na to už musí bejt člověk nějaká klasa

Ohledně těch holubů, bych smrt hroznýše přikládal spíš nějaké postupné otravě než chorobě. To je problém městských holubů.

No ještě k tomu krmení - nechci zakládat nový vlákno kvůli každý blbost, ale zkoušel jste někdo krmení korálovky vejci??? Je to jejich přirozená potrava . myslím ptačí vejce, ale nějak nemůžu přijít na to jak to zkusit - přemýšlel jsem třeba křepelčí vajíčka, ale opravdu nevím. Má s tím tedy někdo nějakou zkušenost?

Tak ne přímo u korálovek, ale zkoušel jsem to např. u Elaphe bimaculata, kdy přijímali mladí i starší jedinci vajíčka zebřiček, andulek a korel. Křepelčí jsem nezkoušel, ale asi by ho taky zvládli. U korálovek nevím, ale záleží na druhu, některé je určitě budou žrát s chutí (i když ještě raději si dají plazí vejce).

Taky myslím, ale problém je, kde tyhle vejce brát....Neumím si představit přijít do zverimexu a " prosím nemáte u korelky nebo andulky nějaký vejce? "......Myslel jsem to prostě na doplnění stravy....no a hady neodchovávám, takže jejich vejce také nemám....

Tak já je bral od ptáků z voliery v místním DDM, dají se shánět nepravidelně od lidí, co chovají exoty, ale nechtějí množit nebo jim kladou samotné samičky neopl. vejce. Křepelčí se dají koupit v některých hyper/super marketech. Hadí (nebo ještěří) si musí člověk buď dělat sám (boaedoni, eublepháři, pogony, calyptráti) nebo zase od chovatelů bez ambic nebo možnosti množení. Ale pro lampropeltky to asi nemá smysl shánět (jedině, když se něco náhodou naskytne), to třeba pro specialisty - Dasypeltis, Oligodon atd. jo. Velká getula by možná zvládla i nejmenší vejce od slepic (malé rasy), ale to už se snáž seženou ty křepelčí.

Aragornepomoc je jednoduchá.skoč do 30 a vylez u Kahanu apod.přeběhni to přes Bendák a přes silnici je vesnice ta se jmenuje VTELNO tam se zeptej

JJ díky, vím kde je Vtelno ..... nejdřív ale zkusím nějakej market a křepelčí vejce, než budu otravovat někoho s vejcema