Přispěju svojí trochou do mlýna. Taky jsou dlouho fotil ultrazoomem (sony H5). Měl jsem ho rád, fotil dobře, ale na něco už to prostě nestačilo. Pomalý, za horších světlných podmínek nepoužitelný, baterky vydržely prd. Manuální nastavení sice bylo, ale že by změna clony nějak zásadně fotku ovlivnila, se říct zrovna nedá. Kromně makra teda, abych mu nekřivdil. A v neposlední řadě nemožnost fotit do RAWu. Dlouho jsem vybíral, taky jsem si stanovil strop 20 tisíc. Vpodstatě jsem vybíral jen mezi canonem a nikonem, po dlouhým vybírání jsem vyřadil canon a chtěl tělo s ostřícím moterem. D90 byla tehdy moc drahá (i bazarová), tak jsem sáhnul po starší D80. Trochu jsem se toho bál, ale s chlapíkem jsem se sešel, tělo vyzkoušel, mělo nacvakáno nějakejch 6tis fotek a za 8 to byla supr koupě.
Chtěl jsem to hlavně na havěť, takže jsem k tomu vzal pevnou stovku. Díky velký slevě (dodneška to nechápu) jsem na netu koupil novou tokinu 100mm f/2,8 za cca 6 tisíc. Rozdíl oproti ultrazoomu jsem čekal, ale že to bude až takový... Teď, asi po půl roce, jsem přikoupil seťák, co uváděl o kus vejš lucifer (nikon 18-105mm), na takový to normální cvakání a i s ním z toho lezou supr fotky, v celým ohniskovým rozsahu s ultrazoomem nesrovnatelný. Kvalita fotek je zkrátka úplně jinde. Daň je ta velikost a váha, mně osobně to za to stojí, je to o prioritách. Většina lidí si bohatě vystačí s tím ohniskem 18-105, kdo chce fotit ptáčky si holt pořídí nějaký tele. Ono ty vestavěný 10x a více násobný zoomy jsou stejně v praxi téměř nepoužitelný. Foťák bez zrcadla už bych dneska nebral a H5 mi v ruce připadá jako plastová hračka. Na druhou stranu musím uznat, že ta G řada canonu vypadá zajímavě.