Hm, tak se mi chce brečet z toho, co tu na sebe čtu. Já jsem poznala svého přítele, který měl hady sotva rok. Já jsem ty hady fakt nemusela ,ale tolerovala jsem to příteli. Ani já ani přítel se o hady zase tak moc nezajímáme. Přítel vždy věděl, jakou mají mít teplotu, má krásné terárko (chválí nám to i jiní, co se o hady opravdu zajímají). Mají vše co mít mají. Já jsem netušila, že může být samice březí. Ale hodně tloustla. Přítel se mnou o tom moc nemluvil, protože věděl, že já zvířata doma mít nemusím a že se hadů díky tomu, že jsem s nima vživotě do styku nepřišla a navíc mám malé dítě, bojím. Ale najednou když porodila a já tam ta háďata viděla............ prostě jsem matka a začla jsem se pídit po každé sebemenší radě, abych jim udělala co nejlepší podmínky. Hroznýšky malé krmíme i v noci u nich sedíme, je to dost náročné, abychom věděli, kteřé už žrali, tak je zase oddělujeme do jiného terárka a prostě hafo práce. Mohla bych na to hodit bobek, ale nechci a neudělám to už jen kvůli kupcům. Naši hadi se mají dobře, i to, že Fantagira porodila tak krásná, všechna živá háďata a ještě takovou sumu, tomu myslím nasvědčuje. No co mám víc říkat. je mi líto, co tu píšete. Každý jednou začíná. Já hold začla teď, když máme malý. Mohla jsem v tom přítele nechat vykoupat a říci mu, že na to nemám, ale neumím to a neudělám to. A nakonec jsem špatná. Mrzí mě to.
Na druhou stranu, o.k. Za názor druhých se nezlobím a je to na každém co si myslí a na každém je, zda to sem dá veřejně. :(