Já jsem si v knihovně půjčila Moji přátelé hadi od Haleše, půjčila jsem si jí vlastně několikrát. Zvířata mě zajímala všeobecně, ale hadi začali patřit mezi mý velký oblíbence. Zpětně si vzpomínám jak jsem byla u známýho mýho bráchy na čumendu obdivovat jeho hroznýše, že mi naši nechali udělat nádhernej zlatej prsten ve tvaru hada, že jsem se v zoo kroužku zamilovala do boedonky. To jsou věci, na který jsem si vzpomněla až když jsem hady začala chovat a taky jsem si položila otázku "proč?". Za našetřený kapesný jsem si jako školačka holka nechala udělat na míru terárko, ale neměla jsem dobrou představu a tak když mi ho přinesli, pochopila jsem, že to asi nebude ono a nikdy jsem do něj žádnýho plaza nepořídila, i když bylo původně právě pro boedonku. Dneska jsem ráda, že jsem měla dost soudnosti. I když jsem se snažila načíst co se dalo, informací jsem měla málo a had by to neměl lehký. Můj sen se splnil o 15 let pozdějc když jsem u kamaráda viděla vajíčka guttat. Jednoho prcka mi dal a tím to začalo. Dneska mám díky tomu doma 5 hadů a k tomu mám skvělýho chlapa (Para), což jsem od teraristiky ani neočekávala. No a jinak maj hadi oproti jiným zvířatům velkou výhodu že z nich není žádný velký nepořádek, nehlučej, nesmrděj a některý toho ani moc nevyžadujou. To při rozhodování co si pořídit za zvíře mluví pro ně.