I když je tu poměrně dost lidí co už jsou alergičtí v terminologii na pojem málo jedovatý had a hodně jedovatý had, asi tady tohle téma ohledně toxikologie opět tak trošku rozvířím.
V současnosti se snažím podrobně pročítat, a hlavně pochopit (alespoň v mezích svojich schopností) novou skvělou knihu: Jedovatí hadi: Intoxikace,terapie (Jiří Valenta),
... a je to fakt skvělé dílko (i když je to chvílemi opravdu dost náročný).
A mám k tomu hned několik dotazů:
1) Zkřížené imunitní reakce některých antisér (na některé složky jedů), se dá považovat za totéž jako polyvalentní působení séra na tyto druhy?
A proč nejsou se zjištěním účinnosti těchto sér na jiné než původně určené druhy, označeny tato séra za polyvalentní s rozšířenou působností o tyto nově zjištěné druhy? Nebo tady v označení (zda se jedná o polyvalentní, nebo monovalentní) séra striktně rozhoduje z jakých druhů hadů bylo dané sérum získáno? To by ale popíral způsob ,,výroby" antiséra na Vipera ammodytes, které je taky označeno jako polyvalentní (tedy i na Vipera berus) přesto že je získáno jen z jedu zmije růžkaté.
Budu rád když mi tedy někdo vysvětlí jaký je tedy v podstatě rozdíl mezi sérem s polyvalentním pokrytím druhů, ...a křížovém pokrytí.
2)Rod Aspidelaps: Je zde poznámka o fatálně skončených případech (van Egmoud 1984; Warrell,1995). Nevíte někdo o jaký druh se mělo jednat? Předpokládám že šlo spíše o Aspidelaps scutatus. Nebo se pletu?
3) Nakonec mi v této knize překvapuje poměrně nízká účinnost jedů kober Hemachatus haemachatus a Walterinnesia aegyptia,
... a obráceně mi překvapuje fatalita případů na uštknutí Trimeresurus albolabris v Indonesii (2,4%). Dá se těmto informacím věřit ???(aniž bych nějak zpochybňoval erudici autora této skvělé knihy).Předem díky (i za projevený názor).