Pohlazením záře luny,
probuzením nočního vánku,
slyším v dáli struny
a noc se dnem uzavírá sázku.
Jasné hvězdy na obloze,
mezi nimi mléčná dráha,
pracuje mi fantazie,
jenž radostně zpívá.
Oči se mi třpytí,
tají se mi dech,
mysl radostí se sytí,
ztrácím se ve svých snech.
Tam žiji v říši pohádek,
kde na kopci stojí hrad,
naplněna vůní pozlátek,
se mi chce více spát.