Krvavá kaluž

Kdybys jen věděla,
jak srdce plápolá
a oharky co zůstanou...
ty jsi pro mě jedinou!
Tak proč se tolik bojíš tmy,
proč roztháváš sny?
Tak pojď se mnou za moře,
můžem odeplout a naše lodě
nás tam jednou jistě dostanou,
je to ve mně, jsi vílou probuzenou.

Všechno kolem se mi jen tak zdá,
možná jsi holka nevinná,
že ruce mé jsou od krve,
je to nemožné sundat otěže.
Trnová korunka na hlavě,
proč myslíš tak váhavě?

Možná mi už nevěříš,
lásko, jsi tak spanilá!


Proš si tenkrát odešla,
pročs' mě ve sklepě nechala,
ve špíně nahého na zemi
v krvavoslzné kaluži?

Proč si to "NAŠE" odnesla?
Proč si se mnou zametla?
Cigareta mi nechutná,
je to Tvá proměna.

Věř, že jsem nechtěl zničit to co máš,
to jen déšť se snaží smést zlo v nás.
Myslíš, že jsem zrůda z močálů,
myslíš, že už víckrát nevstanu,
však duše sílu ještě má,
to poslední co se mi zdá...

Vím, usínáš s krvavými slzami,
dám tě na oltář mezi skalami.
Tak odpusť mi dnešní den,
odpusť mi tenhle zlý sen.

Nepřestaň milovat,
musím jen litovat,
to jsme říkával já blázen,
cítím se vším tak zhrzen.

VĚŘ MI, MÁ TO TAK BÝT!