Pro padlého...

Vím o nich,
slyším jejich nářky,
na jejich křídlech...
s rychlostí vážky...

Slyším je plakat,
jejich slzy sbírám,
chtějí perutě vytrhat,
popel z tváří stírám.

Vždy střežili mé šílenství,
stali se mými stíny...
teď nosím je v náručí...
s pocitem viny...

Obětovali se pro mě,
vzdali se nebes,
již bloudí ve tmě,
již je vítá Hádes.

Učinit tak krok zpátky,
mít tak vodu života,
obětuji své vzpomínky
pro padlého anděla!