básničky - jaký jste umělci?
Už tady bylo vlákno na pochlubení se teráriema, kresbama, rybářskýma úlovkama a zvířátkama samotnýma, ale zajímalo by mě, zda jste schopni napsat i nějaký ten veršík.
Neslyšíš žádný ách,
kam přijdeš nadáváš
a na svých hodinách
půlnoc přečkáváš.
Kolem tebe velký nic
na zemi zlatý klíč
na krku ostrý břit,
pro mě ho nevidíš....
Necítíš už čerstvý vzduch,
neznáš ten slunce svit,
pro tebe jsem jen duch,
neznámý světadiv....
Půlnoc už odbila
na tváři slzička,
náhle si procitla,
to úzkost tě zabila!!!!!!!!
Chci tě...
Zjevil ses jak přízrak v mlze,
obhlížel si žár nenápadně, tiše.
Je jaro, svět se točí a vášeň...
což ty tím nejsi schvácen?
Když už jsem skoro vyhasla,
přišels, přiložil, abych procitla.
Stejný koloběh jež trvá věčnost,
pouze pudům skládám věrnost.
Většinou k večeru dostávám chutě,
pojď se mnou miláčku, do koupelny, zvu Tě.
Otevři ústa, mírně si poklekni,
přimhuř si oči, naposled nadechni.
Nástroj je navlhlý, zdá se být připraven,
k ústnímu užití zvláštně je upraven.
Krátkými pohyby, dovnitř a ven,
uvolni krk, je to jak sen.
Lepkavou hmotou plní se hrdlo,
radši to vyplivni, ty moje trdlo.
Opláchnu nástroj, otřu ti hubu,
taky vás vzrušuje čištění zubů?
.....snad jste někdo z vás nemyslel na prasárničky ! ! !
TO je boží