Dotyčný kontaktován nebyl, naopak kontaktoval kapacitu, kterou to zrovna moc nezaujalo. Zaujalo to labilního kamaráda z Moravy, jenž dotyčnému stále dluží kudlanky, který pak s kamarády psal, že viděl štíra tam a pak zase tam, protože je idiot. Štíři v Krči byli ještě před deseti lety reální a možná introdukovaní spolu s dalšími teplomilnými organismy, ale téměř s jistotou nezáměrně z oblasti Prahy, Čech možná v 50.letech. Dotyčný zkoumal širší oblast po dlouhou dobu, ale již si tak pevně nestojí za 100% introdukcí a myslí, že úmyslná introdukce je větší nesmysl než jiné možnosti, alespoň u některých vyloženě teplomilných organismů bez pojítka s člověka. Navrhoval by i v dnešní době průzkum Prahy-Krče, protože se zabýval výskytem a rozšíření tamější fauny, stejně jako vývojem oblasti. U Slapské přehrady by byla introdukce pravděpodobnější, ale k jakýmkoliv závěrům je dotyčný skeptický, dokud nezíská dostatek biologických vzorků aj. Zveřejnění pozorování učinil jen z mladické nerozvážnosti a zájmu o lokalitu. V posledních cca 70 a 30 letech byla oblast Prahy-Krče změněna v mnoha ohledech. Alespoň jedna skupina štírů rodu Euscorpius a hned několik skupiny pavoukovců, nehledě na další taxony živočichů, byly nenávratně ztraceny. Pozitivní je však, že až do relativního nedávna tu štíři žili, možná stále přežívají, ale bylo by potřeba zakročit, ochránit je a to je těžší i vzhledem k vzácnosti výskytu a vyšší možnosti zavlečení synantropů. Xerotermní a vzácné organismy zde byly již v 90.letech dle dotyčného a rozhodně je chybou se domnívat, že jejich výskyt bezprostředně souvisí s Kunratickým potokem nebo Krčským lesem. Celá oblast je mnohem rozsáhlejší. Pokud by někdo chtěl vědět více, tak ať se dotyčnému ozve doopravdy. V Krči toho zřejmě již době 50.let žilo více, než jenom štíři a tak tomu je snad stále. Prosím, prozkoumejte to místo dříve, než někdo zase postaví hotel, dojde k větším změnám fauny a flory, dojde k změně luk v paneláky, rybníků v hospody a přetnutí území novými silnicemi a vilkami. Vyslechněte místní, kteří jsou staršího věku, ale dnes již většina nic nemusí vědět, lepší je přírodovědný průzkum jako dle předpisu Geralda Durella. Pak běžte do Národního Muzea spíše než na internet nebo burzu. Nebo se vážně ozvěte dotyčnému, je místní a viděl Česku druhy domorodé, vysazené i zavlečené, tak jako ne vždy jen negativní vývoj oblasti. HLAVNĚ AŤ V KRČI UŽ NIKDO NESTAVÍ VELEDÍLA, NEOPRAVUJE LETITÉ OPRÝSKANÉ ZDI HŘBITOVŮ A NEMOCNIC, ANI ZÁMKY, OPUŠTĚNÉ DOMKY, NEKÁCÍ STAROBYLÉ STROMY PŘED PRŮZKUMEM A JINÉ ZÁSAHY DO PŘÍRODY AŤ NEČINÍ! Dotyčný dávno dospěl a vystřízlivěl, nikoliv z fascinace přírodou, ale z lidstva a jejího vztahu k přírodě.