Jsou zobrazeny jen nové odpovědi. Zobrazit všechny
Předmět Autor Datum
koveho jsem chytil nedavno(no ne chytil ale lezl po me) byl fakt moc malej mel i s ocaskem tak 1,3cm…
Eda1 25.06.2008 19:00
Eda1
...a taky mne napada - kde by stirek maly vzal "ocasek" :-)
JaBula 25.06.2008 19:32
JaBula
A nemohla to být třeba srpice? NE nadarmo se anglicky jmenují scorpion fly. VH
VH 25.06.2008 21:08
VH
mysliš totok-http://www.digineff.cz/galerie/showphoto.php?photo= 33813,to je dost vošklivy.
lumoo 25.06.2008 21:30
lumoo
No, přesně to :) Tohle byl samec, samice ten aparát na zadečku nemají.V
VH 25.06.2008 23:16
VH
vypadá to zajímavě ......... a používá sameček ten "aparát":-D k boji?
FildaV 26.06.2008 13:24
FildaV
četl sem že to ma aby si přidržel samičku při pařeni.
lumoo 26.06.2008 14:23
lumoo
No chudák holka teda :-p Ale vypadá to velice zajímavě, asi to potkat tak si myslím že už jsem na to…
Rhianna 26.06.2008 14:35
Rhianna
No, je to fakt na páření :) Jinak k dotazu výše - ano, byl u nás, možná ještě je, štír kýlnatý (Eusc…
VH 26.06.2008 20:42
VH
todle jsem našel na netu k tomu štiru kylnatymu-V Praze Krči je malá kolonie pravděpodobně tohoto št…
lumoo 26.06.2008 22:39
lumoo
Jo, jenže ten dotyčnej to vůbec nikomu neukázal a to ho kontaktovali nějaké kapacity... Spíš se mi t…
VH 26.06.2008 22:42
VH
Dotyčný kontaktován nebyl, naopak kontaktoval kapacitu, kterou to zrovna moc nezaujalo. Zaujalo to l… nový
Dotyčný 13.06.2019 00:23
Dotyčný
Dotyčný kontaktován nebyl, naopak kontaktoval kapacitu, kterou to zrovna moc nezaujalo. Zaujalo to l… poslední
Dotyčný 13.06.2019 00:24
Dotyčný

koveho jsem chytil nedavno(no ne chytil ale lezl po me) byl fakt moc malej mel i s ocaskem tak 1,3cm bohužel moje sestra má hrůzu z pavouku a nejak si ho spletla a nezachránil jsem ho pred novinama teda ne jeho ocasek

No, je to fakt na páření :) Jinak k dotazu výše - ano, byl u nás, možná ještě je, štír kýlnatý (Euscorpius teregestinus) na Slapech. NAposledy ho tuším viděl dr. Ložek v roce 2002, před tím se myslelo, že vyhynul... Možná tam stéle žije, ale už je to jen matný odraz dávné slávy této populace. Jinak nejblíž pak dál žijí v Rakousku u Křemže a pak v jižním Rakousku (E. germanicus tuším).

VH

todle jsem našel na netu k tomu štiru kylnatymu-V Praze Krči je malá kolonie pravděpodobně tohoto štíra. Dne 5.6. 2007 nedaleko potoka bylo nalezeno 12 dospělých štírů a 3 starší mláďata. Štíři byli vysazeni nebo zavlečeni. 23.8. 2007 nebyl nalezen žádný štír a 4.9. 2007 13 mláďat a 1 dospělec.

Dotyčný kontaktován nebyl, naopak kontaktoval kapacitu, kterou to zrovna moc nezaujalo. Zaujalo to labilního kamaráda z Moravy, jenž dotyčnému stále dluží kudlanky, který pak s kamarády psal, že viděl štíra tam a pak zase tam, protože je idiot. Štíři v Krči byli ještě před deseti lety reální a možná introdukovaní spolu s dalšími teplomilnými organismy, ale téměř s jistotou nezáměrně z oblasti Prahy, Čech možná v 50.letech. Dotyčný zkoumal širší oblast po dlouhou dobu, ale již si tak pevně nestojí za 100% introdukcí a myslí, že úmyslná introdukce je větší nesmysl než jiné možnosti, alespoň u některých vyloženě teplomilných organismů bez pojítka s člověka. Navrhoval by i v dnešní době průzkum Prahy-Krče, protože se zabýval výskytem a rozšíření tamější fauny, stejně jako vývojem oblasti. U Slapské přehrady by byla introdukce pravděpodobnější, ale k jakýmkoliv závěrům je dotyčný skeptický, dokud nezíská dostatek biologických vzorků aj. Zveřejnění pozorování učinil jen z mladické nerozvážnosti a zájmu o lokalitu. V posledních cca 70 a 30 letech byla oblast Prahy-Krče změněna v mnoha ohledech. Alespoň jedna skupina štírů rodu Euscorpius a hned několik skupiny pavoukovců, nehledě na další taxony živočichů, byly nenávratně ztraceny. Pozitivní je však, že až do relativního nedávna tu štíři žili, možná stále přežívají, ale bylo by potřeba zakročit, ochránit je a to je těžší i vzhledem k vzácnosti výskytu a vyšší možnosti zavlečení synantropů. Xerotermní a vzácné organismy zde byly již v 90.letech dle dotyčného a rozhodně je chybou se domnívat, že jejich výskyt bezprostředně souvisí s Kunratickým potokem nebo Krčským lesem. Celá oblast je mnohem rozsáhlejší. Pokud by někdo chtěl vědět více, tak ať se dotyčnému ozve doopravdy. V Krči toho zřejmě již době 50.let žilo více, než jenom štíři a tak tomu je snad stále. Prosím, prozkoumejte to místo dříve, než někdo zase postaví hotel, dojde k větším změnám fauny a flory, dojde k změně luk v paneláky, rybníků v hospody a přetnutí území novými silnicemi a vilkami. Vyslechněte místní, kteří jsou staršího věku, ale dnes již většina nic nemusí vědět, lepší je přírodovědný průzkum jako dle předpisu Geralda Durella. Pak běžte do Národního Muzea spíše než na internet nebo burzu. Nebo se vážně ozvěte dotyčnému, je místní a viděl Česku druhy domorodé, vysazené i zavlečené, tak jako ne vždy jen negativní vývoj oblasti. HLAVNĚ AŤ V KRČI UŽ NIKDO NESTAVÍ VELEDÍLA, NEOPRAVUJE LETITÉ OPRÝSKANÉ ZDI HŘBITOVŮ A NEMOCNIC, ANI ZÁMKY, OPUŠTĚNÉ DOMKY, NEKÁCÍ STAROBYLÉ STROMY PŘED PRŮZKUMEM A JINÉ ZÁSAHY DO PŘÍRODY AŤ NEČINÍ! Dotyčný dávno dospěl a vystřízlivěl, nikoliv z fascinace přírodou, ale z lidstva a jejího vztahu k přírodě.

Dotyčný kontaktován nebyl, naopak kontaktoval kapacitu, kterou to zrovna moc nezaujalo. Zaujalo to labilního kamaráda z Moravy, jenž dotyčnému stále dluží kudlanky, který pak s kamarády psal, že viděl štíra tam a pak zase tam, protože je idiot. Štíři v Krči byli ještě před deseti lety reální a možná introdukovaní spolu s dalšími teplomilnými organismy, ale téměř s jistotou nezáměrně z oblasti Prahy, Čech možná v 50.letech. Dotyčný zkoumal širší oblast po dlouhou dobu, ale již si tak pevně nestojí za 100% introdukcí a myslí, že úmyslná introdukce je větší nesmysl než jiné možnosti, alespoň u některých vyloženě teplomilných organismů bez pojítka s člověka. Navrhoval by i v dnešní době průzkum Prahy-Krče, protože se zabýval výskytem a rozšíření tamější fauny, stejně jako vývojem oblasti. U Slapské přehrady by byla introdukce pravděpodobnější, ale k jakýmkoliv závěrům je dotyčný skeptický, dokud nezíská dostatek biologických vzorků aj. Zveřejnění pozorování učinil jen z mladické nerozvážnosti a zájmu o lokalitu. V posledních cca 70 a 30 letech byla oblast Prahy-Krče změněna v mnoha ohledech. Alespoň jedna skupina štírů rodu Euscorpius a hned několik skupiny pavoukovců, nehledě na další taxony živočichů, byly nenávratně ztraceny. Pozitivní je však, že až do relativního nedávna tu štíři žili, možná stále přežívají, ale bylo by potřeba zakročit, ochránit je a to je těžší i vzhledem k vzácnosti výskytu a vyšší možnosti zavlečení synantropů. Xerotermní a vzácné organismy zde byly již v 90.letech dle dotyčného a rozhodně je chybou se domnívat, že jejich výskyt bezprostředně souvisí s Kunratickým potokem nebo Krčským lesem. Celá oblast je mnohem rozsáhlejší. Pokud by někdo chtěl vědět více, tak ať se dotyčnému ozve doopravdy. V Krči toho zřejmě již době 50.let žilo více, než jenom štíři a tak tomu je snad stále. Prosím, prozkoumejte to místo dříve, než někdo zase postaví hotel, dojde k větším změnám fauny a flory, dojde k změně luk v paneláky, rybníků v hospody a přetnutí území novými silnicemi a vilkami. Vyslechněte místní, kteří jsou staršího věku, ale dnes již většina nic nemusí vědět, lepší je přírodovědný průzkum jako dle předpisu Geralda Durella. Pak běžte do Národního Muzea spíše než na internet nebo burzu. Nebo se vážně ozvěte dotyčnému, je místní a viděl Česku druhy domorodé, vysazené i zavlečené, tak jako ne vždy jen negativní vývoj oblasti. HLAVNĚ AŤ V KRČI UŽ NIKDO NESTAVÍ VELEDÍLA, NEOPRAVUJE LETITÉ OPRÝSKANÉ ZDI HŘBITOVŮ A NEMOCNIC, ANI ZÁMKY, OPUŠTĚNÉ DOMKY, NEKÁCÍ STAROBYLÉ STROMY PŘED PRŮZKUMEM A JINÉ ZÁSAHY DO PŘÍRODY AŤ NEČINÍ! Dotyčný dávno dospěl a vystřízlivěl, nikoliv z fascinace přírodou, ale z lidstva a jejího vztahu k přírodě.

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru