Každopádně je podle mne krmení mrtvými spíš výhodné.

Budeme-li se bavit o jedovatých hadech, tak tady to až tak neplatí. Jednou z významných složek hadího jedu jsou právě trávící enzymy, které pomáhají hadovi kořist lépe strávit a bezezbytku využít její "nutriční" hodnotu. Ovšem druhou věcí je, že při krmení živou potravou v teráriu, kde je více jedinců, jde vždy o průšvih. Ideální na průsery jsou třeba V. latastei, V renardii. Tady to řeším buď odděleným krmením, nebo krmením mrtvou potravou. Většinou tak, že v dlouhém peánu předložím hadovi kořist a tu pak, už uštknutou, nechám chcípnout mimo nádrž. Ale taky to není to pravé. Vesměs ale můžu říct to, že zmije, chřestýši i kobra indická žerou mrtvou (rozuměj neuštknutou) kořist s nadšením.
Jinak, co se se týká nejedovatých hadů, které jsem měl v chovu, tak skoro všichni se naučili časem na mrtvou kořist.