Ahoj Jiří,

téma lignocele je vděčné, zajímavé, nekonečné a hlavně rozpoutává vášně. Zkusím nastínit, čím mám podloženo moje NE lignocelu jako terarijního substrátu pro HADY.
Had, aby nezemřel musí lovit, to znamená zaútočit na kořist. A protože se specializuji na jedovaté hady, budeme předpokládat, že právě krmíme jedovatého hada.

Výsledky jeho útoku na kořist mohou být dva.

1) netrefí se a skončí s tlamou plnou substrátu (opakuje bod 1 tak dlouho, než se podaří bod 2)
2) trefí se a v kořisti začne fáze umírání

ad 1) had není schopen si sám, třeba jazykem nebo rukama, vybrat substrát z tlamy. Začne být, mimo jiné, i dost nervózní.
ad 2) proces umírání je vždy doprovázen mikcí a defekací. Nezřídka umírající kořist proběhne napájecí či koupací nádrží.

Vezmeme-li v potaz jednu z hlavních vlastností lignocele, tedy nasákavost a schopnost vázat vodu, dostaneme zcela jasný výsledek. V případě 1 zůstává lignocel v tlamě hada, případně se při polykání stěhuje trávicím traktem do žaludku. V 2. případě se mokrá kořist lignocelem obalí a takto bešamelovanou ji had následně pozře. Takže se lignocel opět dostane do zaživadel.
Co udělá tam? Přilepí se na stěny jícnu či žaludku a čeká. Čeká na další várku lignocele. Vzhledem z výše uvedené vlastnosti nemá had prakticky žádnou možnost se tohoto daru zbavit svépomocí. Jak se zvětšuje objem lignocelového peška, tak ubývají šance hada na plnohodnotný život. Vlastně na jakýkoliv život.
Ovšem, netýká se to jen jedovatých hadů, týká se to i škrtičů, velkých škrtičů, ještěrů a vlastně každého obyvatele, který má možnost spolu s potravou lignocel pozřít. Čím je chovanec menší, tím častěji přijímá potravu a tím také vzrůstá rychlost růstu peška.
Věř, mluví ze mne vlastní, dost smutná zkušenost. Budiž aspoň v tichosti takto vzpomenuto na samce V. latasteii a několik juvenilních V. berus, kteří položili svůj život za zjištění, že lignocel opravdu už ne.
Jedná se o mé, podotýkám mé, poznatky a stanovisko a jakákoliv podoba s příběhy, postavami, či ději na této planetě, je čistě náhodná.

Jako dokreslení přikládám fotku z pitvy Chamaeleo melleri



Autor fotografie: Jana Bulantová (JaBula)