Lignocel - kokosová drť.

Ahoj Jiří,

téma lignocele je vděčné, zajímavé, nekonečné a hlavně rozpoutává vášně. Zkusím nastínit, čím mám podloženo moje NE lignocelu jako terarijního substrátu pro HADY.
Had, aby nezemřel musí lovit, to znamená zaútočit na kořist. A protože se specializuji na jedovaté hady, budeme předpokládat, že právě krmíme jedovatého hada.

Výsledky jeho útoku na kořist mohou být dva.

1) netrefí se a skončí s tlamou plnou substrátu (opakuje bod 1 tak dlouho, než se podaří bod 2)
2) trefí se a v kořisti začne fáze umírání

ad 1) had není schopen si sám, třeba jazykem nebo rukama, vybrat substrát z tlamy. Začne být, mimo jiné, i dost nervózní.
ad 2) proces umírání je vždy doprovázen mikcí a defekací. Nezřídka umírající kořist proběhne napájecí či koupací nádrží.

Vezmeme-li v potaz jednu z hlavních vlastností lignocele, tedy nasákavost a schopnost vázat vodu, dostaneme zcela jasný výsledek. V případě 1 zůstává lignocel v tlamě hada, případně se při polykání stěhuje trávicím traktem do žaludku. V 2. případě se mokrá kořist lignocelem obalí a takto bešamelovanou ji had následně pozře. Takže se lignocel opět dostane do zaživadel.
Co udělá tam? Přilepí se na stěny jícnu či žaludku a čeká. Čeká na další várku lignocele. Vzhledem z výše uvedené vlastnosti nemá had prakticky žádnou možnost se tohoto daru zbavit svépomocí. Jak se zvětšuje objem lignocelového peška, tak ubývají šance hada na plnohodnotný život. Vlastně na jakýkoliv život.
Ovšem, netýká se to jen jedovatých hadů, týká se to i škrtičů, velkých škrtičů, ještěrů a vlastně každého obyvatele, který má možnost spolu s potravou lignocel pozřít. Čím je chovanec menší, tím častěji přijímá potravu a tím také vzrůstá rychlost růstu peška.
Věř, mluví ze mne vlastní, dost smutná zkušenost. Budiž aspoň v tichosti takto vzpomenuto na samce V. latasteii a několik juvenilních V. berus, kteří položili svůj život za zjištění, že lignocel opravdu už ne.
Jedná se o mé, podotýkám mé, poznatky a stanovisko a jakákoliv podoba s příběhy, postavami, či ději na této planetě, je čistě náhodná.

Jako dokreslení přikládám fotku z pitvy Chamaeleo melleri

Autor fotografie: Jana Bulantová (JaBula)

Mozna tady jeste zdibec okomentuju fotku a taky pridam par svych (ne chovatelskych, ale pitevnich) zkusenosti. Mechanismus toho, jak lignocel skodi myslim dostatecne popsal GG. Novinkou mozna bude, ze velice podobny efekt na travici trakt hadu ma suchy nebo jen mirne vlhky raselinik (proto, v pripade ze ho pouzivam - mam ho jen v "bedynkovych ukrytech"). Pri krmeni ho zrejme nekolikrat po sobe spolykala spolu s mysetem mlada odchovana mandarina. Po nekolika tydnech (kdy zvracela, a nasledne nechtela prijimat potravu)zemrela, v oblasti zaludku bylo hmatne ztlusteni. Pri pitve byl zaludek napechovan raselinikem, ktery vytvoril pomerne kompaktni "hroudu" celkem pevne lpici na vnitrni sliznici zaludku a nemohla dal do traviciho traktu (stejne jako s chuti pozrena mysata, ktera ovsem mandarina nasledne vyzvracela). Podobne jsem se setkala se zaludky plnymi lignocelu u malych gutat a koralovek, ktere byly vyhuble po dlouhem hladoveni, kdy hadi nebyli schopni pozrenou potravu posunout dal do traviciho traktu. Nikdy jsem se nesetkala s podobnymi problemy u dospelych uzovkovitych nebo jakychkoli jinych vetsich hadu. U hroznyse chovaneho dlouhodobe na lignocelu byla rozvinuta hniloba, ovsem zajimave je to, ze v mistech, kde byla tlama zanicena byly pravidelne v centru zanetu zabodane ulomky dlouhych tuhych vlaken, ktera v lignocelu byvaji.
A k melerakovi - takto jich bohuzel skoncilo nekolik. Byli chovani na lignocelu po tusim dva roky. Zvirata byla pravidelne krmena z pinzety, ale obcas lovila korist i sama po nadrzi. Nekolik tydnu pred uhynem bylo zaznamenano tloustnuti a odmitani potravy. Protoze nebylo jiste pohlavi, bylo vse pricitano mozne gravidite (jak se posleze ukazalo - zvire na fotce je samec).
U zelv jsem se setkala pouze s ucpanim strev piskem, o podobnem pripadu s lignocelem nevim (to ovsem neznamena, ze nejsou...)

Jano, ta vaše fotka mluví za vše. Pravda u želv, přestože mají nesrovnatelně pomalejší trávení a delší trávicí soustavu, jsem se s podobným problémem nesetkal, ale argumenty proč lignocel ne, jsou zdrcující. Děkuji.

Tu fotku znam. Ano ten chameleon zemřel kůli lignocelu, ale lignocel je naprosto nevhodný substrát pro chameleona. Chameloni se ve volné přírodě vyskytuje v polopouštích. To znamená, že v terárku by mněl mít jako podklad písek.

Ja úspěšně používám lignocel jako podklad pro physignathus cocincinus, python regius i elaphe schrenckii. Nikdy jsem nemel žádný problém. Ani, když se jednalo o mláďata.
V případě, že chce člověk používat lignocel (třeba kůli jeho dostupnosti) a nechce tohle riskovat, tak stačí zvíře krmit mimo terárium.

Dle mého se musí volit odpovídajcí substrát pro každý druh zvlášť.

Safra, přiznám se Jiří, že ta fotka mě dostala, nevěřil bych, že je něco takového vůbec možné. Předpokládal jsem, že trávicí soustava plazů, právě proto, že nejsou vesměs schopni mechanicky si potravu očistit, je na kontaminaci přijímané potravy cizími předměty přizpůsobená. Zřejmě specifické vlastnosti lignocelu spontánnímu čištění brání.
Předpokládal bych, že rašelina se bude chovat hůř. No, je vidět, že je stále nad čím přemýšlet a korekce názorů není nikdy na škodu. Děkuji.

já lignocel také používám a bez problému, takže taky by mě zajímalo, z jakého důvodu není vhodný. Přesně jak píše KHor, hledala jsem, ale důvod jsem nikde nenašla.

co tedy doporučujete jako nejbezpečnější????

No nejsem hadař, ale obecně se u plazáků nedoporučuje dávat jako podklad lignocel z jednoho důvodu - při polykání kořisti ať už hada či ještěra se lignocel "nabaluje" na potravu a při větším množství může ucpat střeva což vede k úhynu. Nevím, zdá se mi to trošku přemrštěné, ale něco na tom bude!
(Tak mě někdo předběhl )

Také už jsem mnohokrát četl o úhynech plazů po ucpání trávívího traktu lignocelem, ale vždy se jednalo o dravce.
Myslím ale, že želvy jsou dobře vybaveny na trávení i velmi nesnadno stravitelné a objemné vlákniny, takže lignocel stejně jako další nestravitelné části rostlin prostě projde trávícím traktem, aniž by se usadil.
Třeba trus mých sulkát po několika dnech ve výběhu při bližším pohledu obsahuje zcela nestrávenou trávu apod, aniž by docházelo k jakýmkoli potížím.
Ale na druhou stranu po trpkých zkušenostech u kudlanek, které po požití cvrčků s mokrým lignocelem zahynuly velmi nepěkným způsobem, jsem preventivně přešel u všech zvířat na hobliny.
Trus v různých stádiích rozpadu s velkým množstvím nestrávené vlákniny:

velmi nesnadno stravitelné a objemné vlákniny

to, že lignocel je kokosové vlákno ovšem neznamená, že je to vláknina.

Můžu říct že chovatelům hadů konkrétně jsem lignocel nedoporučoval protože opravdu může zapříčinit problémy nejen s trávením. Pokud někdo chová např nějakého krásného albína na lignocelu ať počítá s tím že po čase z něj bude mít špinavce který se skvrn zbaví až třeba po několika svlecích protože i lignocel může kapek zabarvit jako rašelina i když ta je více agresivní...Nemluvě o tom když had spolu s kořistí toho spolkne více...
Jako ideální podklad pro hady bych doporučil hobliny ( nejlépe od truhláře - jsou čisté a bez třísek )
Nebo noviny - nedrží se v nich tak mikrobi a jiné potvůrky, jednoduše se vyhodí a daj se tam nové...Jednoduše se potom i čistí terárium..
Pro větší hady se mohou podle mého hodit i bukové štěpy, v poslední době dost oblíbené..

A pro ty kteří se nechtějí lignocelu vzdát úplně mám pro vás alespoň malou radu:
Když si lignocel doma namícháte 1:1 - 1:1/2 například s nějakým hladkým jemným štěrkem, bude to mnohem lepší protože při spolknutí této směsi ten jemný šterk ( píseček ) vykadí a taky trochu čistí střeva - je to prokázáno...

Neviděl bych to se škodlivostí lignocelu tak jednoznačně, jak je to poslední dobou u spousty chovatelů patrné. Po svých zkušenostech s tímto substrátem u hadů a pavouků: často je prezentováno množství negativních zkušeností, žádné z nich však nemohu jednoznačně potvrdit. Pokud jde o lepivost- není o nic lepivější než ostatní substráty (rašelina, hrbanka). Nasákavost-lignocel po namočení už svůj objem nemění, ikdyž uschne a znovu se namočí vodou (to bych měl za chvíli z jednoho zrnka plný kýbl). Pokud had mine při útoku svoji kořist, má plnou tlamu substrátu tak jako tak, ať je to rašelina, hrabanka, hobliny. Co se týče několika desítek plazích pitevních nálezů, které jsem prováděl nebo jim byl přítomen, tak je situace obdobná, jako u jiných substrátů. Nikdy jsem neviděl fatální ucpání střev lignocelem, pokud k tomu dojde, tak jen v mizivém % oproti ostatním chovatelským chybám nebo jako jejich důsledek. To, že má mrtvé zvíře plnou tlamu lignocelu ještě nenamená, že jej má také plná střeva (jak si spousta lidí myslí). Kdo někdy viděl hada v agonii, tak ví proč. Určitě ale nedokáže "zabarvit" albinotické, ani jinak zbarvené zvíře. Naopak mohu vyzdvihnout jeho schopnost držet vlhkost, jemnou strukturu, která je výhodou při odkládání trusu a "moči" (na rozdíl od štěpků aj.) a dobrou skladovatelnost. Lignocel má spoustu výhod a nevýhod, jako každý další substrát (noviny, hobliny, rašelina, štěpky atd.). V současné době jej u zvířat nepoužívám, není to však pro jeho "pověst", ale vzhledem k jeho ceně, poslední dobou také mizerné kvalitě, kdy je plný různých zárodků hub a zřejmě s tím související zápach nějakého saponátu, který se z rozspuštěného substrátu line.

Přiznám se Carlos, že začínám po zhlédnutí fotky váhat, navíc když to JaBula podepřela výsledky různých pitev. Jedno vím jistě, kdyby to nevěděla, tak celý problém raději komentovat nebude.

Co se týče několika desítek plazích pitevních nálezů, které jsem prováděl nebo jim byl přítomen, tak je situace obdobná, jako u jiných substrátů

Tohle je docela zajimave...pokud dam dohromady vsechny pripady, ktere jsem mela moznost videt ja - jednoznacne vede pisek u jesteru a zelv, lignocel u hadu a "vlhkomilnejsich" chameleonu, potom jsou tu jednotlive pripady jako raselinik, velky lupen jakesi rostliny ve streve aterisky, nahromadena velka svabi kridla archimandrit u chameleonu (nutno podotknout, ze majitel svaby nekrmil min. mesic pred uhynem chameleona) apod. Nikdy jsem se treba nesetkala s tim, ze by byl travici trakt ucpan hoblinami nebo raselinou. Mluvim tu tedy jen o pripadech, kdy bylo ucpani GIT pricinou uhynu, nepocitam takove, kdy bylo v zaludku nebo strevech jen "neco malo substratu" (pisek, hobliny, hlina,...), ktery se nekumuloval na jednom miste a umoznoval pruchod traveniny do dalsich casti.

Nikdy jsem neviděl fatální ucpání střev lignocelem, pokud k tomu dojde, tak jen v mizivém % oproti ostatním chovatelským chybám

ucpani strev jakymkoli substratem je pricinou uhynu opravdu jen v mizivem procentu pripadu, ovsem - proc riskovat vic nez je nezbytne nutne. Bohuzel neexistuje zadny univerzalne "spravny" substrat. Pro mladata drobnych hadu se mi vsak lignocel jevi vice nez nevhodny...

Nepochybně máš k dispozici větší množství "materiálu" navíc druhově rozmanitější, takže výsledky a statistiky budou určitě přesnější. Psal jsem jen co jsem viděl x neviděl a na lignocel jsem ještě nenarazil (oproti 2 případům hadrů),třeba se vzhledem k rozšířenosti tohoto substrátu v teráriích ještě dočkám
to KHor: chápu, není důvod riskovat, když je takové množství alternativ. Psal jsem, že lignocel nepoužívám, po přečtení předchozích řádků budu ještě obezřetnější

Sice nevím proč na toto stále se opakující téma zakládat další vlákno (už je jich tu několik), ale jsou tu nějaký novinky a často zmiňovaná fotka chamíka, takže díky za ně. Vrtá mi hlavou jedna věc: když had se žrádlem sežere i lignocel, jak se v jeho trávicí soustavě stane, že strávená potrava postupuje dál, zatímco lignocel zůstane a kupí se? Opravdu z toho hada nevyjde? Věnoval se tomu někdo? Mně to přijde divný.... U rašeliníku si to dovedu představit, kor když ho had sežere větší množství, ale u drobků lignocelu? Nevím. Řešením i prevencí je určitě krmit mimo terárko. Má to i spoustu jiných výhod. Jinak lignocel stále vnímám jako ideální substrát pod všechny naše hady, perfektně saje moč a obaluje exkrementy, udržuje vlhkost a dobře vypadá.

Pokud Sharkie nevíte proč vlákno zakládám, předpokládám, že máte problém zmáknutý, já ne a adekvátní odpověď na svůj dotaz jsem nenašel, tak proto. Mě nestačí vědět že kokosák ne, protože to někdo někde slyšel, mne zajímá proč, koukám ale, že v tom také přes množství ostatních vláken příliš jasno, stejně jako já, nemáte.

Snad jsem to nenapsla tak zle, ne? Zakládat nová a nová vlákna na stále se opakující témata je trend celé poradny, ale většinou se tu shodujeme že dost nešťastnej, proto jsem se zeptala. Proč nevyužít nějaký stávající vlákno na tohle téma? Že v tom nemám jasno s tím přece nesouvisí... Jinak netřeba mi vykat.

To je v pořádku Sharkie, vy se ptáte proč, já odpovídám, nic v jiného v tom nevidím. Přestože z dotazů na vhodný substrát se mě dělají pupínky, pravděpodobně stejně jako ostatním, nikde jsem nenašel "PROČ". Možná jsem špatně hledal, pokud mě dokážete nasměrovat, budu jedině rád. I když odpovědi GG, Ja-Buly a ostatních mě víc než dostatečně uspokojily, za což děkuju.

Proč právě lignocel? 1) Jako jeden důvod vidím jeho nasákavost. Sice tu někdo argumentoval, že nasáklý lignocel už nesaje, ale na potravu se nejlépe nalepí drobné zaschlé kousky. 2) Tvoří pevná vlákna. Pokud to přirovnám k odpadu u umyvadla tak jsem ho nikdy neucpal při čištění terárek, propírání písku, rašeliníku či jiného sajrajtu. Co se nepovede mne daří se manželce - odpad pravidelně ucpe vlasama. Každý den 2-3 vlasy o průměru několika setin mm po pár měsících udělá nepropustný špunt. Předpokládám že lignocel se bude chovat podobně.

jak se v jeho trávicí soustavě stane, že strávená potrava postupuje dál, zatímco lignocel zůstane a kupí se? Opravdu z toho hada nevyjde?

Zřejmě má nějaké mechanické vlastnosti, které způsobují nalepení na sliznici střeva, proč to nevím, ale fakt je, že se to stává. Jak bylo výše řečeno, tak se to týká hlavně menších hadů, kde se střevo ucpe poměrně snáz než u větších. Může se to, jak píše "JaBul" stát i třeba u rašeliníku, ale je tu jeden velký rozdíl v pevnosti vláken, zkus si přetrhnout nějaký kousek vlákna lignocelu a rašeliníku, a pokud už dojde k zachycení lignocelu, tak se prostě jen tak neodtrhne. U jiných materiálů (písek, rašelina, hobliny) jde o více nekompaktní materiál a jednotlivé kousky samostatně procházejí, ale nezachytí se. Problém ucpání střev pískem u ještěrů a želv je způsoben něčím jiným, zvířata, která mají deficit minerálií se ho snaží tyto doplnit požíráním právě písku nebo kamínků (hlavně je láká světlé zbarvení kamínků) a to ve velkém objemu najednou.

U rašeliníku si to dovedu představit, kor když ho had sežere větší množství, ale u drobků lignocelu?

Nenech se mílit drobností lignocelu, jsou to vlastně poměrně pevná vlákna, i když nadrcena na malé kousky.

Řešením i prevencí je určitě krmit mimo terárko.

Ano, to zcela jistě, nicméně u mnoha druhů je to z různých důvodů nevhodné (zbytečně častá manipulace s jedovatými druhy, z důvodu plachosti a zbytečného stresu odchytem např. u čerstvě importovaných jedinců atd.) nebo zcela nemožné (nepřijímají při přendavání jinam potravu atd.).

lignocel stále vnímám jako ideální substrát pod všechny naše hady

Správně si napsala "naše", proti tomu nic nelze namítat, nemáte špatnou zkušenost, navíc krmíte mimo terárium (i ametystýnu?), takže reálné nebezpečí nehrozí.

Osobně sám za sebe lignocel z více důvodů nepoužívám a ani ho nedoporučuji jiným, nicméně je na každém, jak si informace a zkušenosti jiných přebere.
1. Zdravotní rizika - vím o více případech, kdy bylo "ucpání" lignocelem příčinou úmrtí u mláďat menších hadů (namátkou několik guttat a sinalojka)
2. Ekonomika - používat relativně drahý lignocel je pro mne neekonomické, zvlášť když většinu jiných přirozenějších substrátů mám prakticky zadarmo nebo "za hubičku".
3. Estetika - lignocel se mi prostě nelíbí a ani mi nepřipadá moc přirozený (přírodní neznamená přirozený), procestoval jsem poměrně kus světa a shlédnul ještě mnohem víc cestopisných a přirodovědných dokumentů a nikde jsem se přirozeně s lignocelem nesetkal, nebyl dokonce ani v místech, kde se válely kokosáky jeden přes druhý (karibské pláže).
4. Už nevím, co jsem chtěl napsat

S pozdravem "nechť se Vaši (Sharkie a Para) hadi těší dlouhému a spokojenému životu".

Krokodýl: Je to jen můj názor a nikomu ho nenutím a ani nemyslím, že by někoho moje příspěvky mohly svést k tomu, aby dal přednost lignocelu před jiným substrátem. Věřím, že i jiný materiály dokážou svý a stejně tak jako lignocel můžou napáchat neplechu. Každej máme svý představy o tom co by měl substrát splňovat a nám se lignocel po všech hokus-pokusech osvědčil nejlíp, takže u něj zůstaneme. O svý hady se staráme a i do budoucna budeme starat jak nejlíp umíme, takže by jejich dlouhému a spokojenému životu nemělo nic bránit. Každopádně přeju totéž i já těm tvým.

Nikdy jem na lignocelu hady nechovala (kromě pavouků)proto, že se mi nelíbí a proto, že mi ho nedoporučovali kolegové právě kvůli ucpání střev, někde ve vlákně na teraporadně se už o tom myslím mluvilo, nicméně GG a JaBula mně znovu přesvědčili, že lignocel hadům ne. Jiným chovatelům ho také nedoporučuji.

Dobrý den!
Vmáčknu se do vaši diskuze o Lignocelu-Já na něm chovám P.cocincinus a suchozemsé želvy zatím se neobjevil problémP.cocincinus krmím z pinzety nebo usmrcený hmyz položím např.:na místo kde se nemůže hmyz obalit lignocelem.Ale ty příběhy co jsem si přečetl jsou opravdu strašné....Takže asi vyměním lignocel za rašelinu.Já děkuji bohu že se nic po tu dobu co používám lignocel nestalo.Takže lignocel může být ale záleží na druhu chováného zvířete

No nazdar, mně někteří hadi, naposled kobercovky útočí tak bezhlavě, že s potkanem polknou i trs rašeliníku. Nikdy jsem to neřešil, přišlo mi že had by to měl nějak strávit a rozložit, ale se asi pletu, a asi bych se měl začít bát.

Hm, pouzivam roky lignocel, cisty aj miesany 1:1 z pieskom, nikdy ziadne zapchatie som nezistil, Boa C. krmim cca 2 kilovymi zajacmi, ked aj nabere trochu substratu do tlamy, odide z neho prirodzenou cestou, aj s chlpami z usiaka ;-} tiez Python R. nemaju problem, vacsinou lovia zhora a korist dvihaju do vzduchy, ani varan ani agamy u mna s tym nemaju problem, proste vec kazdeho chovatela pre aky podklad sa rozhodne, inak existuje aj tera coco crisp, su to vacsie kusy, mne sa nepacia ale ak niekto chce....

Reptil: U takhle velkých hadů bych to jako problém neviděl, těma jejich "trubkama" už něco projde, takový polykaný králík taky leccos vytlačí, lignocel nedoporučuji hlavně k drobnějším hadům, především mláďatům užovek a korálovek. Problematiku jiných zvířat než hadů neřeším, neb s nimi nemám takové zkušenosti, ale osobně si i u nich vystačím s jinými substráty.

Zdravím,

dovolím si také reagovat a dát mojí zkušenost.

Zhruba před 4 lety jsem se setkal s prvním pobléme při chovu na lignocelu. Bylo to ucpání gekončíka nočního. Proto jsem udělal radikální řez a všechcen lignocel vyhodil a nahradil pískem či rašelinou, která se mi neosvědčila. Dále jsme problém neřešil.

Asi před rokem jsem si koupil kostku lignocelu do substrátu pro zlatohlávky. Náhle jsme poznal jeden z problémů a to je kvalita lignocelu. Existuje totiž lignocel který je jako prach a nemá žádná vlákna pak je lignocel který je opravdu drť a jsou to krásné kousky bez prachu. Takže je hodně důležité vybírat si výrobce či dovozce lignocelu. Možná budu dělat reklamu ale opravdu slušný lignocel má Rober Javorský (robimaus). Samozřejmě neříkám, že to řeší problém, hrozně totiž záleží pro jaké zvíře lignocel použijete. Já ho začal opět míchat v menším množství do písku a pro tropické druhy ho používám čistý. Jsem spokojen a zvířata evidentně také. Jinak po smrti gekončíka před lety jsem se opravdu vůči lignocelu zařekl. Ale chce to přemýšlet a tu chybu hledat.

Od robimaus jsme taky meli. Nepripada mi nijak vyrazne jiny. Co je vzhledem podobne lignocelu, ale ma mene vlaken, je humus. Taky se prodava v kostkach. Nicmene priserne plesnive smrdi (stravil 14 dni na venku, aby vycuchnul) a vypada to, ze v nem jsou mini pasecky igelitu. Rozmery asi 2x10 mm. Pripomina mi to tez kuru brizy, ale ta by se snad nejak rozpadla/zaspinila pri vyrobe one kostky.

humus

Já teda nevím, ale humus je podle mne výraz pro rozloženou biogenní hmotu a lze ho vytvořit kompostováním, ale netušil jsem, že to někdo také prodává. Ovšem pokud to je to, co bych zatím názvem čekal, tak zápach je nasnadě (i když někomu humus voní) a rozhodně to není vhodné jako substrát do terária, spíš se to přidává (přimíchává) do substrátů pro květiny a pod.

tu je

Hmmm, nevím, důvěru to ve mě nevyvolává, přijde mi to jen jako jakási obměna lignocelu, nic o způsobu zpracování jsem tam nevyčetl a jeho použití z radostí přenechám jiným.

Mě se zase líbí ten Cannabis. Jen bych měl strach, že pak budou zmije moc happy.

GG Také jsem nad tím přemýšlel.
Uctyhodná přehlídka specialit, myslím, že zvířátka po nich musejí šupajdit po terku celá nadšená a ani na chvíli se nezastavit. Divím se, že ještě nejsou určeny věkové kategorie pro ten který substrát. Ten konopný bych typoval a doporučoval až tak od alespoň 15let věku. Také výroba té borové kůry musí být strašlivě specielní, když jsou všechny kousky stejně velké, u nás v lese za chalupou kousky stejné fakt nejsou a já se pořád divil proč o to želvy zakopávají¨a ono je to tím, že naše kůra není vůbec specielní.

Mě se zase líbí ten Cannabis. Jen bych měl strach, že pak budou zmije moc happy.

A nebo háďata si to budou štrádovat na novinách a happy budou chovatelé.

Já vám pořád nevím :) Já na lignocelu chovám dlouho, byl jsem mockrát na pochybách, použil jsem už různé substráty a nikdy jsem neměl velký problém. Vědšinou používám kombinaci lignocel rašeliník a fakt bez problémů... Ale je fakt, že uvažuji o změnách a nejlepší IMHO se mi zatím jeví hobliny či bukové štěpky :) Hrůza, nevypadá to nijak esteticky, ale je to praktické :)

Ad canabis - plodina budoucnosti :) Už jsem z ní viděl i obaly na CDčka - takové ty plastové... Proč ne :) Jen škoda, že tam THC téměř není :( Hadice příjdou o fajn zážitek :)

VH

Jen škoda, že tam THC téměř není

Škoda bylo by veseleji

JO, neškodilo by :) Dnes jsem četl tohle http://zpravy.idnes.cz/po-uspesnem-vladnuti-bych-se -mohl-uchazet-o-hrad-pripustil-paroubek-115-/domac i .asp?c=A080914_144955_domaci_klu a to měl jsem chuť zkusit kokosovou drť (abych udržel téma )

VH

Mno fuj! Na takovéhle děsivé až hororově/apokaliptické odkazy tu doufám nikdo téma nezaloží