CC - Přesto, že příliš nerozumím první větě, s těmi následujícími bezvýhradně souhlasím. Sběratelství je disciplína které v chovatelství také příliš nefandím, napadá mě v této souvislosti známé přísloví našich babiček
"devatero řemesel, desáté bída" nebo tak nějak. Přestože jsem za svůj život choval s většími či menšími úspěchy relativně mnoho druhů nejen terarijních zvířat, nikdy bych se neodvážil tvrdit, že jsem schopen komukoliv předat zkušenosti a to bez ohledu na to, že jsem měl příležitost tyto druhy chovat sice v omezeném počtu jedinců, ale možná déle než leckterý mladý chovatel, který se již cítí být schopen předávat své zkušenosti. Proto se také mé intervence většinou týkají pouze omezeného počtu druhů, které chovám dlouhodobě v množství větším než malém a s relativně dobrými výsledky.
Rozhodně ale tvrdím, že hloubka poznání přichází velice zvolna a více než na čemkoliv jiném závisí na množství jedinců od chovaného druhu, když pro nic jiného tak pro možnost srovnání. Osobně si budu vážit daleko více rady takzvaného překupníka, o kterém vím, že mu za léta činnosti prošlo rukama stovky nebo tisíce jedinců druhu o který se zajímám, než informace od novopečeného chovatele, majitele pěti zvířat, který po tříletém chovu doufá, že se mu možná podaří odchov, když přijde na to, jaký substrát pořídit do terka svým chovancům.
Proto velice nerad slyší řeči typu, on je kšeftař, překupník, jde mu jen o prachy atd. protože za prvé o prachy jde vždycky a každému, pokud ne, je to jen hlupák, který svou neschopnost pokrytecky maskuje spornou třešničkovou morálkou. Za druhé nerad slyším pohrdlivou kritiku od chovatelských "kuřat" směřovanou na chovatelské matadory, protože takové kuře sice umí hodně hlasitě pípat, ale vůbec ještě nemá potuchy o čem to vlastně pípá.
Safra asi jsem se zase rozkecal víc než jsem měl v úmyslu.