Nechci se chovat pokrytecky a tak odpovím upřimně: Některá zvířata si vyjímečně nechám na dožití. Ale většinu zvířat která jsou pro rozmnožování již nepoužitelná, přenechávám s upozorněním že se jedná o starší, už neproduktivní jedince za symbolickou cenu. Když vezmu v úvahu, že většina zvířat je schopna přežívat v neproduktivním věku ještě cca stejně dlouho, né-li déle jak v produktivním věku (což může být i déle jak 10 let); a jsem prostorově omezen, poměrně brzy bych se stal chovatelem jenom zvířat neschopných rozmnožení. A samotný chov bez možnosti rozmnožení si neumím vůbec představit. Myslím že na tomto přístupu není nic špatného. Vždyť, povedený odchov vzácnějšího druhu je kořením chovatelství. A vůbec né kvůli finančnímu výdělku! Ale asi by mi samotný chov, bez možnosti rozmnožení ani nebavil. Tenhle přístup pravděodobně uplatnuje většina chovatelů, a myslím si že je i fér.