Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailem želva ve vaně

Na to nemá vliv "výživný stav" ale to, do jaké míry se želva cítí v tom konkrétním případě ohrožena. Má-li pocit, že jde opravdu do tuhého, dokáže i "tlustá" želva (ne patologicky) zatáhnout hlavu a zašpuntovat se předními končetinami pozoruhodně dokonale. K tomu přispívá i skutečnost, že i zatažená želva má celkem dokonalý přehled o tom, z které strany jí hrozí nebezpečí. Dokáže tomu přizpůsobit i intenzitu pasívní obrany. Stává se, že dokonale ukrytá hlava a přední končetiny nebrání tomu, aby nebyly uvolněny zadní končetiny a naopak. Želva v krunýři podle momentální potřeby a míry ohrožení jakoby plave (hrozně nepřesný výraz).
Při manipulaci s domácími želvami se příliš často nesetkáme s vrcholnými výkony, želva ví, že ji velké nebezpečí nehrozí a zatažení je spíš výraz nevole a blbé nálady než strachu. S výjimkou situace, kdy potřebujete třeba odčervit. Připadá mě, že existují jedinci kteří prášek považují za extrémní nebezpečí. :-)

Reakce na odpověď

1 Zadajte svou přezdívku:
2 Napište svou odpověď:
3 Pokud chcete dostat ban, zadejte libovolný text:

Zpět do poradny