No, já to mám v pohodě, s manželkou se doplňujeme - s teraristikou jsem pořádně začal až když jsem byl s ní, rodiče mě do té doby zodpovědně brzdili. Nutno říci, že ona to občas taky zkouší, ale já moc dobře vím, že to nemyslí vážně Koneckonců spousta našich chovanců je u nás z její iniciativy...

Jediné v čem byl v začátcích problém, byl hmyz - stačil malej cvrček na stěně a byla schopná stát a nehnout se, naprosto šokovaná. ale postupem času se to mírně zlepšilo, nedávno za mnou přišla "měli bychom si založit vlastní cvrčkárnu..."

Jinak souhlas s výše psaným - bez ní bych to těžko zvládal a určitě bych nebyl tak "daleko" jak jsem.