Ahoj, já milovala zvířata od malička.Rodiče šíleli, když jsem domu přinesla slepýše nebo ještěrku. Od třetí třídy a vydrželo mi to až na střední školu, jsem chodila na teraristický kroužek a tam se mé vášně prohloubily. Rodiče mi udělili výrazný zákaz, tak jsem zvolila léčbu šokem a zvíře si prostě přinesla domů. Taťka pak vehementně chtěl krmit želvu, máma obdivovala achatiny a kočičák se stal dalším členem domácnosti. Když jsem začla bydlet s přítelem, přivezla jsem si želvu, gekona, achatiny..Sám si o nich zjitoval informace. I když je to počítačový typ, o zvířátka se mi dokáže postarat a dokonce se i vychloubá před svou rodinou a vůbec mě neshazuje typu, co to chovám za potvory. Když jdu na burzu, počítá s tím, že si něco pořídím. Podporuje mě, akorát mi nesestaví terárko, neopravi lampičku, ale i tak, jsem strašně ráda, že ho mám, a že se dokážeme tolerovat navzájem Nikol