Předkládám druhou upravenou verzi petice s přihlédnutím ke zde zveřejněným připomínkám. Změny oproti původní verzi jsou zvýrazněny tučně.
My, níže podepsaní občané jsme zásadně proti znění schválené Vyhlášky 411/2008 Sb., o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči ze dne 18. listopadu 2008, vydané na základě § 29 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 77/2004 Sb. a zákona č. 312/2008 Sb.
Konkrétní nedostatek spatřujeme v § 3 odst.1 písmeno a) a b), který stanovuje povinnost trvale nezaměnitelného označení, které je chápáno jako tzv. označení čipem. Dle našeho názoru je pro plazy „čipování“ velmi stresující a lze jej označit bez nadsázky za týrání (citace z výkladu k vyhlášce: Záměrem je chránit zvířata vyžadující zvláštní péči před neodborným chovem, který by mohl vést k jejich týrání.). Většina druhů hadů má ve svých 30 cm jen o málo větší průměr než čipy užívané v ČR, takže jejich aplikace je v podstatě neproveditelná. Totéž se při délce 18 cm týká také krokodýlů. Samotné „čipování“ naopak několikametrových exemplářů kober, mamb či tajpanů apod. je vysoce riskantní jak pro chovatele, tak pro veterináře. Také identifikace čipu současnými čtečkami s dosahem jen několika centimetrů by byla velmi nebezpečná a uváděla by chovatele i úředníka pověřeného kontrolou v ohrožení uštknutím. Řada druhů je navíc z chovatelského, biologického a také finančního hlediska natolik cenných, že jakékoli riziko úhynu plynoucí z aplikace čipu nebo samotné manipulace při jeho zavádění je naprosto nepřijatelné.
Domníváme se, že již samotná příroda vybavila plazy nezaměnitelným označením v podobě originální kresby či tvaru štítků každého jedince. Stačila by tedy kvalitní fotografie, jako tomu je u druhů podléhajících registraci CITES. Levná varianta pro chovatele, nevýdělečná z pohledu výrobců čipů… Označení čipem rovněž nelze považovat za trvalé, vzhledem k poměrně snadnému vyjmutí čipu ze zvířete po jeho úhynu a následné aplikaci jinému zvířeti. Již z tohoto důvodu nám uniká smysl nového opatření. V této souvislosti by totiž samotná identifikace čipem nemusela poskytnout správné údaje o nalezeném terarijním chovanci (citace z výkladu k vyhlášce: Tento způsob umožní snadnější identifikaci toulavých nebo opuštěných zvířat (zejména velkých šelem, jedovatých hadů apod.)…), což by mohlo mít v některých případech fatální důsledky. Na druhou stranu chápeme, že je žádoucí, aby byl nalezený exemplář řádně identifikován, k tomu ale dle našeho názoru postačují již stávající údaje o chovech jednotlivých registrovaných chovatelů.Chov jedovatých hadů je vysoce specializované odvětví teraristiky a v drtivé většině se mu věnují špičkoví zkušení registrovaní chovatelé, kteří často působí i v oblasti osvěty. Díky nim se v uplynulých desetiletích podařilo téměř vymýtit představu jedovatých hadů a hadů vůbec jako tvorů hodných likvidace a zatracení. Jak vyplývá z Informačního bulletinu SVS ČR č. 4 / 2008 (Program ochrany zvířat, situace v r. 2007), nebyl v oblasti chovu tehdy ještě nebezpečných druhů zvířat zaznamenán vážnější problém. Bylo provedeno celkem 800 kontrol a zkontrolováno bylo 10 481 kusů nebezpečných druhů zvířat (nejen jedovatých hadů) a i přes toto množství není v nápravných opatřeních podle § 22 písm. h) uveden ani jediný případ správního řízení ! Povinnost trvale nezaměnitelného označení může ve svém důsledku vést k rozšíření nelegálních chovů a černého trhu s druhy zvířat vyžadujících zvláštní péči a tím naopak situaci výrazně zhoršit.
Z výše uvedených důvodů žádáme o změnu § 3 odst.1 písmeno a) a b) Vyhlášky 411/2008 Sb., tak, aby byla odstraněna povinnost trvale nezaměnitelně označit dotčené kategorie zvířat.