Za celou chovatelskou dobu mi moc hadů nezdrhlo, přece jen se to stalo. Byly to vždy malé tkaničky, naštěstí jsem je vždy našla: v zásuvce, v rohu pod kobercem, v koupelně, v proutěném koši na vlnu, v peřiňáku, jednou zdrhnul z terária do jiného terária. V jednom případě jsem si myslela, že už hadíka nenajdu a už je v hadím nebi, ale po měsíci se našel sám, když lezl do koupelny a vypadal docela zdravě.
Tak hledejte a nevzdávejte to, někdy stačí se pozorně dívat, zvláště v době kdy je had přirozeně aktivní ( ve dne, v noci nebo za šera ).