Vynikající je, že se sice každý "hrabem", ale tam kam každý chce a považuje za dobré. Jinak bychom se na ten pomyslný vrchol ani všichni nevešli, takže je to vlastně dobře.
Zvláštní patron ten váš známý, pokud ani ten druhý spolumajitel nemá hlubší znalosti v oboru, nevidím to s jejich podnikáním nijak růžově. Nesporné je, že i v přísně komerčním chovu musí existovat někdo kdo ví, rozhodně nestačí vědět to co uvádíte.
Mimochodem znám jednoho spolumajitele velkodrůbežárny, je to vynikající ekonom, ale o pipinách a chovu neví nic. Přesněji ví jen v jakém věku je nerentabilní a musí uvolnit místo mladším, a u které pojišťovny chov pojistit.
To si nemyslím, ba právě naopak. Pokud tedy za obohacení ducha považujeme znalosti o konkrétním druhu.tady se již nejedná o teraristiku která obohacuje ducha, ale "pouze" chovatelství.
Daleko objektivnější jsou výsledky pozorování a výzkumu prováděné na velkých počtech jedinců s možností srovnání. Objektivní informace obohatí ducha víc než neobjektivní, nebo ne?
Nabyl jsem dojmu, že pro většinu teraristů není ekonomická návratnost rozhodující a ztrátové hospodaření považují spíše za přednost a důkaz jakési morální způsobilosti nazývat se pravými teraristy, takže v tom nic tak strašného nevidím.tomuto způsobu chovu teraristé konkurovat nemohou a jejich "zájmový chov" bude ztrátový
Také je to Hugo jen reakce.