Meldo moc jsem neporozuměl spojitosti mezi vytaženou citací a následné snahy jej udat jako důkaz, jenž by měl obhájit chov v plastových bednách, ani tam nevidím souvislost, která by ukazovala, že v plastu odchovu docílím a v teráriu s polystyrenem ne (ten jsem dokonce ani nezmiňoval). Možná jsi chtěl vytáhnout jinou pasáž, nebo se jedná o reakci na někoho jiného. Cílem toho, co jsem napsal (a co jsi otiskl z mého textu), bylo ukázat na to, že je třeba se dělit o dobré i špatné zkušenosti, protože jinak se nepropracujeme ke zvládnutí jakéhokoliv druhu, ať už máme jakékoliv záměry s danými zvířaty (laboratorní chovy, chovy pro obchod nebo pro radost). A tyto zkušenosti jsou to o čem se zde máme bavit, porovnávat je a zdokonalovat, nebo bych to tedy čekal, aby se z teraporadny nestal jen chat, kde se řeší které z mých guttat víc chutnalo, když měla jedna hnědou a druhá černobílou myšku. Omlouvám se za tu ironii. Obdobně ten zmíněný případ není bohužel jen příklad jehož docilují pouze začátečníci. Chov terarijních zvířat se velmi rozšířil mezi veřejností a věnují se mu bez rozdílu všechny možné skupiny lidí. Jak už jsem poznamenal dříve a jak jsi potvrdil, to, že se řada věcí najde ve starých knížkách a jedná se o staré a vyzkoušené praktiky z noviců, ale kupodivu i lidí, kteří se tomuto odvětví chovatelství věnují i více let, neví takřka nikdo. Důvod? Pro rady se nechodí ke zkušenějším, nehledá se v knihách, časopisech, nebádá se. Pustí se tlačítko, naběhnou windowsy, nahodím Mozillu nebo Explorer a jdu se zeptat. Jak vím, kdo mi odpovídá??? Jaké má za sebou daná osoba zkušenosti? Kdy ho mohu považovat za dostatečně zkušeného, aby mohl svědomitě poradit. Když jsem získal od jedné ze sklípkaních samic svůj první kokon, běhal kolem něj po špičkách a těšil se z toho, jak se novopečená maminka stará, potřeboval jsem poradit. Obrátil jsem se na člověka, resp. vznesl dotaz na jednom z nejmenovaných diskusních for, jak se o takovou maminku starat. Odpověď, kterou se mi dostalo bylo, že ji mám krmit. Ještě, že jsem se tím neřídil, nemazal jí hodit cvrčka, ale poradil se s dalšími, kteří k dané problematice skutečně měli co říci a Ti jen kroutili hlavou nad prvním "rádcem", o němž jsem se až později dozvěděl, že se mu povedlo odchovat první sklípkany pár měsíců po mém dotazu. Před mnoha lety jsem působil řekněme jako profi chovatel. Jeden z mých poměrně vzdělaných kolegů a také specialistů na jistou skupinu zvířat, poradil jednomu kupci, že nedělá problém chovat pospolu E. macularius s Hemitheconyx caudicinctus. Dodnes jsem to nepochopil. Kolega nebyl nezkušený, ale daná zvířata nechoval, přesto si troufl odpovědět kladně. Výsledkem byl jeden uhynulý macularius, druhý silně podvyživený a v bídném stavu z nadměrné vlhkosti v teráriu s hemitheconyxi. Už při znalosti místa jejich výskytu by toto neměl ani z úst vypustit. Přesto se stalo. Já tvrdím, že odpovědi pokud chci, naleznu vždy, ale stojí to úsilí. Ne napsat dotaz a čekat, že se mi všechno dostane pod nos. Také se dříve zjišťovalo dopředu, jaké potřebuje živočich podmínky, dnes se to dělá většinou opačně. "Kam s ním" se řeší, až když je zvíře doma.
Ostatním se omlouvám za příspěvek, který moc nesouvisí s problematikou, kterou tu probíráme, chápejte to pouze jako odpověď.