Že by větší ubikace? Respekt k těm zvířatům? Etika? Svědomí? Zbytek je na know-how každýho.Paro, sorry, ale jak jinak chces praktikovat opravdu komercni chov?
Tak zrovna o tomhle vím svoje, to buď klidnej.Aby vydelal,zaroven usetril, tedy maximalizoval zisk?
Tak není to žádná pecka, ale chov hodspodářskýho dobytka nějaká pravidla má a je pod jakous takous kontrolou (už jenom kvůli spotřebitelům)....narozdíl od chovu třeba plazů nebo psů, který může chovat kdejakej jantar. U dobytka se aspoň dodržujou nějaký pravidla a nedostatky jsou pokutovány.u prasat, krav, kraliku a dalsich ti to nevadi. Nebo vadi?
Zhovadilost je na něco reagovat aniž bych pochopil podstatu. Takže spšl pro tebe a polopatě: tenhle příměrSrovnavat s koncentraky je zhovadilost
není o tom, že bych srovnával lidi se zvířatama, je to o přístupu, chápeš? Pokud mám živýho tvora,
ať už hada, prase nebo člověka, z kterýho bezohledně třískam zisk, za každou cenu, nedbám na jeho ani ty
nejzákladnější potřeby a až vypne a tak ho jednoduše nahradím dalším a jede se dál, nebudu se chovat jako
Hitler k totálně nasazenejm? Stačí to takhle?
Několik dní možná, ale ne celej život. I had má potřebu pohybu, je zvědavej, zajímaj ho věci, speciálně velký krajty, třeba tmavka, která vydrží v klidu jen několik dní po žrádle.Pokud má možnost je skoro neustále v pohybu. Nevěříš, stav se někdy. Pokud jí ale tu možnost nikdo nedá tak bude ležet na místě jako bulík třeba celej život, to je logický.tak kolikrat zustavaji na jednom fleku jak hovinko i nekolik dni
Právě že to vyzkoušený mám. A možná víc než kdokoli jinej tady. Z toho prmení můj názor, že i had si rád dopřeje pohyb. Doporučil bych ti taky občas hadům dopřát proplázku, pak zjistíš že se možná mýlíš.Tedy, pokud ma had dost zradla, teplo a vlhko, tak neleze - neveris? Zkus.
Někdy to chce i trochu toho empirickýho přístupu. Ten člověka někdy obohatí víc než čerpání mouder a klišé z literatury.
Tím se ovšem lecos vysvětluje. ChjoTo ze neco radime znamena, ze se nam to spis libi.
Už to vzdávam. Chápu, že moje názory jsou pro někoho nestravitelné,
ale já už jsem takovej. Tímto se všem, který jsem zvedl ze židle omlouvám. A doufám, že budem
i nadále schopni se nad naše drobné "půtky" povznést, respektovat jeden druhýho a v případě potřeby
táhnout za jeden provaz. A teď už vás necham vydejchat.