Khore smekám. Směr s jakým se ubírá toto vlákno nepřekvapilo a dalo se očekávat, že nabídnutá konfrontace skončí stejně jako řada diskusí zde, kde k tématu mají co říci jen "zasvěcení" (tzv. Olymp skupina, jak čekám každou chvíli, že budou nazváni Ti, co mají čím argumentovat na základě své chovatelské působnosti) a pro řadu jiných se jedná o boj o svou pravdu, kterou nemají ani oč opřít. Je lhostejné jak nazývat někoho, kdo není chovatelem, ale držitelem, kdo si plete hady se psy a koho pálí již jen slovo začátečník či nezkušený proto, že je bez ambicí prohlubovat své znalosti, stačí mu, že hadovi není smutno a ví, že je spokojený (rád bych touto cestou poprosil taky o kousek toho hada, co po něm lze rozumět řeči zvířat), nepovažuje za cíl rozmnožit chovaná zvířata, což by mělo být prvotním cílem chovatele a co jej chovatelem dělá, jelikož v chovu v lidské péči nemůže udělat pro druh jako takový více, než předat dál novou generaci a možná posunout druh za hranici jeho nevratného konce, u druhu běžnějšího ho naopak postoupit a posunout i těm méně movitějším a umožnit jim získávat nové zkušenosti(nemluvě o tom, že nebýt takových před nimi, tak ani oni nemají co chovat). Dalo by se to říci i drsněji, že kdo chová jednotlivé zvíře (což je příklad vzácnějších či málo zastoupených druhů v chovech) bez těchto snah, "blokuje" takového tvora (a jeho nenahraditelný genofond) v jeho možném zapojení do chovného programu, který může sehrát významnou roli. Ale to je můj pohled a proto nepranýřuji nikoho za jiný názor, stejně jako nehodnotím jeho chov tak, jak se tu začali hodnotit Ti, kteří zvířata množí, dokonce si je dovolí prodávat dál nebo jich mají tolik, že už "nemohou být chovateli". Zvláštní jak se ti, jimž jde čistě o to nejlepší pro chovaná zvířata, snaží o prosazování "pravdy", která se skutečně opírá o byť pětiletý chov jediného či několika zvířat pár druhů. Možná jej lze považovat takový chov za zvládnutý, ale... Na základě zkušenosti s jediným exemplářem nelze kupříkladu jeho chování za nastolených podmínek zevšeobecňovat a prezentovat jako aplikovatelný pro ostatní. Když se budeme bavit na konkrétním příkladu, tak třeba Lasiodora parahybana mého kolegy staví a přede hnízdo pod stropem terária jako nějaký psalmopoeus či avicularie. Ale dalších 99 parahyban to nedělá. Zkušeného z nás nedělá chov jediné želvy vyhřívající se pod ústředním radiátorem a živené salátem, byť přežívá už desátý rok, chov tmavky jež má za koníčka nabírat při prolézání po podlaze prach a užívající si průvan, nebo "úspěšný" chov leguána na volno v místnosti s doporučeními ostatním, jak je to prima, že nedoroste ani tolik, co by rostl normálně, těch několik dnes již neexistujích stránek zabývajících se chovy trachemysek krmených dietně gammarusy a držených v nádržkách do deseti litrů, aby nevyrostly, s vlastními poradnami, jež zanikly s chovanými zvířaty.. Dříve si začátečník pořídil jednoduché zvíře na chov, často i levné či lehce dostupné, lhostejno zda eublephara, guttatu či blavora, jež mu dělalo radost a postupně získával do chovu další zvířata, nabýval zkušenosti, s prvními odchovy docházelo k výměnám za jiná, byla radost z pohledu do inkubátoru, z výměny zkušeností a přicházel i smutek z neúspěchů, vlastních chyb, draze zaplacených životem některých zvířat. Dnes jsou jiné možnosti, začátečníci startují na chondropythonech, pardaliskách, prasinech a co já vím. Žádné studování podmínek, nejprve zvíře, pak zjišťování. Následně začíná boj o přežití, který je vyhrocen bohužel ne návštěvou patřičně vzdělaného veterináře, ale dotazen na netu, často zodpovězeným tolikrát, že z toho zrak přechází. Nevím, kde se bere ta důvěra ve všechny odpovídající, kde se bere v lidech ta drzost nechat zvíře odcházet a čekat, že rachitické zvíře dá do pořádku něčí rada z webu a všechno bude zase ok. Tohle už není ani rozdíl mezi začátečníkem a řekněme pracovně pokročilým. Na jedné diskusi radí člověk o odchovu sklípkanů, který neodchoval jediný exemplář, jinde předává rady osoba, co se pyšní leguánem s profilem Arnolda Schwarzennegra, z jistého avataru na nás zírá chameleon s nohama připomínající staroanglické býkohryzy a pyšná majitelka hrdě upozorňuje, že chov s UV zářiči je zbytečným vyhazováním peněz, jež lze investovat do nákupu moučných červů, jakožto hlavního zdroje potravy... Dnes jsou experti všichni na všechno a proto lze neúnavně prodávat stovky vodních želviček, mláďat leguánů, miminka kajmanů... Dávno by byl trh nasycen, kdyby byť každé třetí zvíře svoje "chovné podmínky" přežilo. Přirovnání Tebe s Highfieldem bylo trefné a asi nešlo lépe ukázat rozdíl mezi námi méně zkušenými a těmi, co mají náskok deset dvacet let a záliba je srdeční záležitostí, jíž obětují veškeré volné chvíle, které netráví jen pozorováním, ale i dalším bádáním, snahou přinést nové poznatky, poodhalit roušku tajemství neúspěchu a potlačit je. Já se takto skláním nejen před ním, ale třeba Rehákem, Pritchardem a dalšími, kteří jsou pro mou osobu zosobněním letitých zkušeností své profese a zaměření jistojistě nejen těch dobrých a mají nárok je předávat dál. Proto úcta, radost ze spolupráce, z každé informace, kterou získám a mohu ji považovat za bernou minci na rozdíl od těch, které se na nás v současnosti hrnou ze všech stran od "ročních" chovatelů jedné dvou guttat, jak bylo nejen v tomto vlákně trefně poznamenáno. Nechápu, proč se někdo cítí méněcenný, když je mu naznačeno, že díky svým dosaženým zkušenostem není příliš silným adeptem do debaty, ne proto, že by mu měla být zapovězena, ale že se diskutuje o získaných zkušenostech, jimiž neoplývá. Že by opět ta potřeba se vyjádřit ke všemu a dokázat, že na to mám i s tím málem, co mám zatím za sebou? Nechal by si někdo zapojit elektřinu od někoho, kdo nemá patřičné vzdělání? Proč se musím mít lovecký lístek? Nač řidičák? Připadá někomu divné, že mě léčí doktor a ne listonoška? Nikdy mě nenapadlo se pasovat do funkce, nebo excelovat v profesi, kterou jsem viděl z letadla. Jako ve všem je třeba získávat zkušenosti, chodit pro rady ke zkušenějším, sám zkoušet a když mám vícekrát potvrzenou skutečnost a dokážu si ji obhájit, pak s ní mohu na slunce. Už jsem tu psal mockrát a nejen zde, že na webu si napíše kdokoliv cokoliv, bez toho, aby měl uvedenou zkušenost. Kdo četl vlákno komerční chov ví, nebudu se opakovat proč, konkrétní příklady jsem tam uvedl. Kafemlejnkem být nehodlám, jelikož tak, jako v minulosti se i v této diskusi historie opakuje a je to tu pro některé ze zúčastněných házení perel... Jen si dovolím poznámku, že dotčení se nám v těchto diskusích stále opakují, stejně jako jejich nicky a nic nepřinášející příspěvky. A jen na závěr, divím se Ti, že jsi tak skromný a stále tvrdíš, že Tvé zkušenosti s hady jsou minimální. Co si pamatuji, tak nejsou letité, ale rozhodně jsou bohatější, resp. před lety bývaly, než je má řada Tvých oponentů. Pochybuji, že měli v chovu E. moellendorfi, L. pyromelana infralabialis (škoda, že jen samce), jedny z prvních apricot campbelli v ČR, podíleli se na jednom z nemála odchovů Heterodon nasicus u nás. Ohledně želv hovořit nebudu, Ty sem nepatří.