Dělal jsem ve skladu a občas vypomáhal bourat (rozebírat vepř. polovičky), ale na porážku sem chodil minimálně dvakrát do týdne, rychlozchlazovna, kde jsem dělal většinu šichty, byla vlastně velký mrazák hned vedle porážky. Neříkám, že je to nějak důstojný konec, ale nějak se nemůžu ztotožnit s tím, že se na jatkách zvířata trápí. Porazit se prostě musí, protože lidi k životu potřebují živočišnou bílkovinu, a smrt dobytka je velmi rychlá...