Tak jsem si to dnes právně ověřoval a je to skutečně tak! V případě, že správní orgán nezahájí řízení do jednoho roku od jeho zjištění (tedy fakticky po sebeudání na úřadě), nelze pokutu udělit. Pokuta po pěti letech byla tedy vydána nezákonně a jedná se o neoprávněné obohacení státu. Přispěl jste tak dobrovolně a významně do státního rozpočtu, za čož vám jako občan ČR děkuji. Pokutu lze však po státu vymáhat zpět, a to úspěšně do tří let od jejího zaplacení. Tolik litera zákona.

Když odhlédneme od pozadí problému, že nelze prokázat původ jedince a je obtížné věrohodně doložit jeho dlouhodobý chov v zajetí (ono by se to možná přece jen dalo třeba ze starých fotografií, záznamů atd., i když je to už dlouhá doba), nelze přehlédnout, že nejen chování některých "chovatelů", ale i chování některých úředníků také překračuje stávající zákony. Takže na rohy 1:1. Bohužel na brány chovatelé přepadeni paragrafy obvykle prohrávají 0:10. Na jednu stranu je třeba se snažit úřednímkům situaci usnadňovat, protože se mnozí skutečně poctivě a v zájmu zvířat snaží ve stávajícím marasmu "ochrany přírody" vyhovět nebo alespoň neškodit. Jsou však zjevně i tací, kteří jsou záměrně ochotni s fakty manipulovat, neřkuli dopouštět se protiprávního jednání, přičemž je třeba si uvědomit, že ten, kdo pokutu uděloval, si musel být vědom svého formálního pochybení.

L.