Máme amazoňany modročelé (mladý chovný pár) a trávíme s nimi pouze dobu krmení, protože jsou v chovatelské místnosti (i s jinými papoušky). Hodně na ně během té doby mluvíme. Naučili se také mluvit, ikdyž to náš záměr nebyl. Zvykli si i na ruku a krmení z ruky tak nějak z vlastní iniciativy pravděpodobně tu hrála hodně zvědavost. Chtěla bych hlavně doplnit, že nejvíce mluví a vyloženě si hrají ze zvuky když nás nevidí. Já stojím za dveřmi, oni mně nevidí a to je potom něco. Kolikrát řeknou i slova, která přede mnou neřeknou.
Takže shrnu - pořád na ně mluvit, ikdyž to vypadá, že ho to nezajímá a někdy ho tajně poslouchat za dveřmi. Časem začne mluvit i před Vámi.