průměrný teploty v tomhle měsíci jsou v Indonésii v noci kolem 24-25°C a ve dne nějakých 32-35°C.

Takovej rozdíl nemůže hadice nijak ukorigovat, myslím, že se uvádělo že je had schopnej vejce ohřát o 3°C...

teplotní rozdíl 10°C v přírodě ať už je kdekoli a bude vejce zahřívat sebevíc prostě neudrží ani +-1°C.

Mohu přihodit jednu současnou zkušenost z přirozené inkubace vajec krajt, nevím nakolik je schopna zvýšit teplotu viridiska, ale moluruska až o 6-7 st. a z mých měření (i z předchozí inkubace) vychází, že samice má teplotu v závitach takřka pořád 33 st, z min. rozdílem (vedle ní na zemi teploty 27-29 st.). Nevím jestli je takového ohřívání (o tolik stupňů) schopna i mnohem drobnější viridiska, ale pokud ano, tak uváděný rozptyl je schopna ukorigovat a je třeba si uvědomit, že v dutině stromů je přeci jen teplota o trochu stabilnější než teploty venkovní.

Kolegům chovatelům se dařil odchov nejlépe tak, že vložili krajtu i se snůškou (nebo jen samotná vejce) do květináče se suchým rašeliníkem zakrytého plastovou stříškou (tvar - čínský klobouk) proti odkapávající vodě do klasického vodního inkubátoru z velkého akvária a silného akvarijního topítka. Květináč klasicky položili na cihly, aby byl nad úrovní hladiny. Teplota víceméně stabilní (32 st.), vzdušná vlhkost dosahovala až téměř ke 100%. K dalšímu omezení odkapávání vody slouží horní šikmo uložené sklo. K omezení výkyvů teploty pomůže klasicky obložení silnějším polystyrénem. Tento typ inkubátoru je vhodný kromě krajt třeba pro inkubaci vajec krokodýlů, leguánů aj.

Co se týká inkubace "jednodušších" vajec, kterým nevadí (nebo jim i vyhovuje) nějaké kolísání teplot (běžné užovky, korálovky aj., želvy, gekoni, ještěrky, cham. jemenský...) se mi osvědčilo použití suchého inkubátoru v různých více méně obdobných variacích (plastová krabice, vytápění kabelem na stropě, termostat - jde to i bez něj, na dně trochu vody a rohož, na rohoži plastové krabičky na vajíčka s několika otvory v bocích a s vrstvou mírně vlhkého substrátu, pro vylepšení izolace lze použít klasické obložení polystyrenem). Teploty se dají buď udržovat v určité požadované, i když většinou ne zcela přesné teplotě (většinou v rozmezí 28-29 st.) nebo s pomocí časového spínače a nočního vypínání top. kabelu s nočním poklesem o několik stupňů dle okolního prostředí (den cca 29-31, v noci 24-26 a pod.). Vlhkost je v prostoru tohoto inkubátoru poměrně nízká 70-80%, ale v krabičkách dostatečná.

Jako nejjednodušší a nejlevnější varianta mi u užovkovitých hadů, gekonů nebo jemeňáků posloužila jen plastovka s vermiculitem nebo rašeliníkem (v nouzi poslouží i toaleťák) vložená do prázdného terárka v rozumné (= použití teploměru) vzdálenosti od žárovky a výsledky byly v podstatě stejné jako z použitím méně či více profi suchého inkubátoru.

Svá první vajíčka od užovek Elaphe (dnes Orthriophis) taeniura (dnes taeniurus) friesi jsem jako kluk více méně úspěšně inkuboval v menším prázdném teráriu v plastové dóze ve vrstvě navlhčeného perlitu pro zvýšení vlhkosti efektně obalené igeliťákem (ne vzduchotěsně) a se zapnutou 25 W žárovkou.
Vajíčka gekonů Paroedura picta jsem ještě před tím inkuboval položená na síťce z mušího pletiva v plastové dóze od mouky, která měla na dně trochu vody a celá byla postavená v roku pokoje vedle vlažného topení. A taky to šlo.