
Andulka-nelítá
dobrý den,
mám andulku už přes rok. Ze začátku lítala, ale moc jí to nešlo, neuměla přistávat. Ale časem jí to šlo líp a líp. Ale teď několik měsíců nelítá. Někdy jí zkusím vytáhnout pomocí mého fíglu. Ale andulka už vím o tom fíglu tak na to neskočí :D. Párkrát vylítla sama. Hodně mě to štve a mrzí. Poradíte mi někdo. Děkuji za odpověď
Dobrý den,mám také dvě andulky,samečka a samičku,koukal jsem po různých internetových stránkách,jak poznat stáří andulky nebo jestli nemá nějaké problémy.Jelikož moje samička špatně létá a spoléhá hodně na zobák,aby se zachytila,klec mám prostornou a strašně ráda se snaží dostat na vysoce daná bydla v kleci za samečkem
,ikdyž ten ji hodně často poštuchuje a nwm proč,jestli je to jako z dětmi,které se poštuchují,ale přesto se mají rádi
.Samozřejmě je také pouštím ale asi ne dost často a začnu je pouštět častěji.Njesem si však jist jestli se to zlepší,snad ano a moje andulka bude lítat jako její kamarád.V kleci mám také budku,tak snad časem i nějáké mladé-mimochdem jsem amaterský chovatel,takže nejsem žádný specialista,spíš to zkrátka vypadá na to že bude muset u mne v pokoji cvičit cvičit a cvičit
,alespon že sameček Kubík ji(Rozárku) donutí trošku létat.-)
chtělo by to fotku, pokud nemají letky je možné, že jde tzv. skokany...je to v chovech poměrně dost rozšířená choroba viz:
Polyomavirová infekce
Infekce způsobená APV(Avian polyomavirus) je také známá jako BFD (Budgerigar fledgling disease) popř. „francouzské pelichání", které však nemusí být jednoznačně způsobené pouze infekcí polyomavirem. APV infekce byla poprvé popsána v roce 1981 u andulek v USA (Bozeman et al., 1981; Davis et al., 1981) a Kanadě (Bernier et al., 1981).
Polyomavirová infekce je běžné mezi ptáčaty andulek (Melopsittacus undulatus), ale výskyt onemocnění byl zaznamenán i u jiných běžně chovaných druhů jako ary, aratingy, eklektus různobarvý (Eclectus roratus), alexandr malý (Psittacula krameri) a agapornisové (Phalen et al., 1997). Průběh nemoci závisí na druhu a věku hostitele (ptáka) a dalších dosud neobjasněných faktorech.
Přenos infekce se děje nejčastěji při krmení z rodičů na mláďata. Virus se též vylučuje trusem a péřovým prachem a tak kontaminuje vnější prostředí. U dospělých jedinců pouze malé procento vyvíjí v klinicky zřejmé příznaky onemocnění (probíhá skrytě), jen ojediněle se mohou vyskytnout dystrofické změny v opeření. U mláďat při prvním hnízdění uhyne cca 5 %, při druhém až 50 %, při třetím až 100 %, vždy před vylétnutím z budky. Mláďata hynou s rozšířenou dutinou tělní, někdy je možno pozorovat podkožní krvácení. U mláďat, která přežijí, se často vyvíjí "syndrom francouzského pelichání" charakterizovaný dystrofickým růstem letek a ocasních per - z ptáků se stávají "skokani" a "běžci" a šíří virus peřím a výkaly až po dobu 6 měsíců po infekci. Jelikož je původcem choroby virus, specifická terapie neexistuje. Lze použít pouze léky podporující imunitní systém.
Zdroj: https://genomia.cz/cz/test/bird-infection-apv-bfd- pb/