No, bez pitvy se to da urcit podle takto stroheho popisu jen tezko. Pricin muze byt kopa od bakterialnich a houbovych infekci, pres virozy az po zminene parazity .Mužu poprosit o vyjádření třeba JaBulu
kokcidii je velke mnozstvi a jsou uzce specificke (jsou i specificky lidske kokcidie). Velice pravdepodobne jsi cetl o kokcidioze kraliku - kralici maji kokcidii hned nekolik ruznych druhu, ktere jsou neprenosne na jina zvirata, ovsem potkani (resp. hlodavci) maji zase jine kokcidie, ktere zase nejdou treba na kraliky. Ruzne druhy svych kokcidii samozrejme maji i plazi, jejich druhy se ovsem zase drzi pouze jich a na jina zvirata nejdou (pokud nejde o dixenni druhy, ktere maji slozitejsi vyvoj - to by se muselo vysetrit. Kokcidioza u hlodavcu ovsem vetsinou zpusobuje nejdrive hubnuti a postupne zhorsovani zdravotniho stavu, popisovany rychly prubeh bych videla spise na nejakou virozu. Zvlaste pokud maji k venkovnimu vybehu pristup divoci hlodavci, kteri mohou chovnou skupinu nakazit. Staci v podstate uz jen to, kdyz divoci hlodavci pres klec moci a odkladaji infekcni trus k chovnym zviratum...Pocitej ovsem s tim, ze vysetreni na virozy jsou o neco drazsi nez "prachobycejna" kultivace bakterii.Kokcidie přežívají téměř u všech dospělých králíků a na člověka a jiná zvířata jsou nepřenosná
Navic - z dlouhodobeho hlediska - pokud neni moznost zabranit pristupu divokych hlodavcu, nemyslim, ze by mel venkovni chov dobrou perspektivu at uz z hlediska zdravotniho (spatna kontrola stavu, moznost nakazy z venku), ekonomickeho (krmeni podestylka vs mala vyteznost a slozitost udrzby a hygieny chovu), tak z hlediska chovatele hadu (manipulace se zdivocelymi potkany neni nejsnadnejsi) i samotnych zvirat (navykla zvirata z T beden snasi castou manipulaci bez problemu, plasi jedinci z vybehu budou stresovani o mnoho vice).