může být želva smutná?

Setkání s podobně starým jedincem stejného druhu by jí jistě nudu zpestřilo. Nic jiného mě nenapadá, žádný kolotoče pro želvy neznám.... Neřekl bych přímo, že jí je smutno, na tolik se ani do mysli želvy neumím vcítit, ale jistě by další želva nejlépe opačného pohlaví nebyla od věci.

podla mna urcite nie je smutna ked je sama. korytnacky ziju samotarsky, neziju v grupach, ani nevychovavaju svoje mladata jak cicavce. mozno nema uplne naplneny sexualny zivot, ale zrejme ani nema taky pud pokial sa nestretla s korytnackou ineho pohlavia. okrem toho pokial viem tak korytnacky nevytvaraju partnerske vztahy a rozmnozuju sa z cisto zistnych dovodov. moze byt smutna z toho, ze je chora, ale urcite nad tym velmi nerozmysla, nakoniec jej mozog na to pravdepodobne ani nestaci. ale co sa deje v hlave korytnacky asi nikto netusi...

korytnacky ziju samotarsky, neziju v grupac

No, to není úplně pravda, ty skupinky by se našly, hlavně samic, mezi kterými korzují sem tam samci...ale jinak samotná želva asi "smutná" nebude. Každopádně pozorovat interakce mezi více želvami je jistě mnohem zajímavější (i pro ně)

jasne, skupinky by sa nasli, ved aj moje vodne korytnacky sa skupinkuju na brehu jazierka a opaluju sa. podla mna sa vsak grupuju len kvoli tomu, ze tak maju lepsiu sancu na záchranu v pripade ohrozenia. staci aby som sa priblizil a uz hadzu sipky do vody, skoci jedna a ostatne za nou. ako keby viac hlav viac rozumu, resp. viac oci. ale pochybujem, ze tam klabosia o sprostostiach a ohovaraju si panciere, alebo zeby hej?:)

ked hovorim, ze cisto zistne dovody rozmnozovania tak mam na mysli to, ze si samec a samicka neplanuju zalozit rodinku a vychovavat mlade, ale ze sa samec snazi oplodnit co najviac samic, aby odovzdal svoje geny do buducich generacii a samicke ide len o to aby rychlo zaprasila vajcia pod zem a zdrhla:)

Promiňte Dubaku, ale vaše interpretace chování želv mě dostává do kolen. Předpokládám, že jde o nadsázku.
Fakt je, že želvy se nechovají jako rodina Nováků odvedle, ale jejich etologie je mimořádně zajímavá, pokud se umíte koukat.
Jinak samotáři jsou želvy pravděpodobně zejména proto, že kdysi kdesi na Balkáně viděl jakýsi autor samotnou želvu a zapoměl se podívat o dva metry dál do křoví. Od té doby jsou želvy samotáři. Ony o tom ale rozhodně nevědí.

hovorim len na zaklade toho co som videl, pocul, cital. samozrejme ze som nemal moznost sledovat korytnacky v ich prirodzenom prostredi, ale nikde som nevidel zmienku o tom ze by korytnacky zili v skupinách s nejakou hierarchiou, alebo podobne, ako napr slony, vlky, opice...jasne,ze ked niekde najdeme korytnacky tak je vysoko pravdepodobne ze niekde blizko zije dalsia, hlavne preto ze je to ich prostredie, kde sa rozmnozuju, takze ich je tam viac. ale cim si nie som isty, je to ze ci je korytnacka smutna, tym ze je v prostredi, kde nie su ine korytnacky, mozno sa citi viac ohrozena, neista, ale smutna? je mozne,ze kebyze stretne jedna korytnacka druhu tak sa daju dokopy a vytvoria skupinku s dalsimi korytnackami? ja sa pytam, ja neviem, cielom tejto diskusie je sa dozvediet nieco, ja len rozmyslam, snazim sa to pochopit, je mi luto ze to niekoho dostava do kolien, alebo si mysli, ze je to zart. jednoducho z tych informacii co mam, chcem na nieco prist a zaujima ma co si myslia ostatni. vase nazory si hlboko cenim, lebo urcite viete x krat viac ako ja.

Zřejmě jsem se vyjádřil nevhodně, omlouvám se. Trochu mě to zaskočilo.
Samozřejmě nevím zda je želva smutná v pravém slova smyslu a domýšlím se, že podobné emoce jsou ji pravděpodobně cizí.
Rozhodně ale vím, že želva samotářské zvíře není. Je docela dobře možné vykládat si "želví" tendenci ke združování výběrem nejvhodnějšího mikroklima v daném biotopu. Nemyslím si ale že to tak je.
Hierarchie ve skupinách je vytvořena, jak u samců tak u samic. Želvy se navzájem poznávají, specificky reagují na známého, respektive neznámého jedince atd.
Je pouze potřeba mít dostatek trpělovosti na pozorování.

No já si myslím, že i želva dokáže být smutná a rozhodně může být nespokojená a když je někdo nespokojený určitě je i smutný. A nemusí to být vždycky jen proto, že je sama. Ale já u všech svých zvířat vždy propaguji "heslo" svůj k svému ( tady samozřejmě neplatí u vyloženě samotářských druhů zvířat) takže krom činčily, která je sama, protože na dvě nemám nervy :o)) máme každé zvířátko doma minimálně ve dvou ( i více - většinou :o) )

ještě mi to nedá - když jsem želvy ještě neměla také jsem trošku pochybovala nad jejich IQ, neříkám, že jsou to vyloženě géniové, ale teď když mám možnost je sledovat a pozorovat musím konstatovat, že tupé a úplně hloupé rozhodně nejsou a určitě vždy nejednají pouho pouze v zájmu zachování svého života. S tím si dovoluji nesouhlasit

Nejsmutnější samotně chovanou želvou je můj samec, který je velmi neštastný a vzteklý, ale může si za to sám - ve společnosti kouše a je kousán