Taky se trochu přimotám. Když jsem asi před 3 roky začal s hady, první přišlo asi 3 měs. mládě korálovky. Řekl jsem si "no tož co, vyroste", když jsem po roce pořád držel neviditelnou tkaničku tak jsem si usmyslel, že teď už chcu doopravdy hada. Vyhrál hrozňa, ale ani na vteřinu mě nenapadlo, že bych ho směnil za korálovku. Toužím už delší dobu po tmavce, velikost bytu je na ni bohužel zcela nedostačující, ale pokud by se zadařilo tak si ji rozhodně nepořídím tak, že ji směním za ty dva hady co už mám.
Totálně mě namíchlo toto od bredlis:

Mam dvě děti a každý týden se jim líbí jiné zvířatko. Proto stále hledáme to pravé, u kterého zůstaneme.

Jako nezlob se, ale takovy děti bych pořádně . . . (to si radši doplň sama)
Kdybych měl děti a pořizoval jim zvířátko tak to s nima pořádně proberu:"opravdu ho chceš, budeš se o něj starat atd." A kdyby mi do měsíce řekly, nám se nelíbí, už nikdy by ode mě žádny zvíře nedostaly!!
Rozhodně bych zvířata neustále neměnil jak dolary za eura a neptal se "tak co zlatíčko, tohle zvířátko se ti už konečně líbí??"