Tak to se opravdu těžko rozporuje. V takových situacích se dá snad dělat jediné, vzít minimálně dvě skupiny želv a od útlého mládí, tj. od stáří 0 až po dospělost otestovat oba způsoby. Já mám test již za sebou. Pokud k testu použijete mláďata, nebude ani potřeba koukat do terka tak dlouho, stačí půl roku, výsledek bude jasně patrný a když budeme mít kliku zachráníme i tu slabší skupinu. Jakou slabší? To v rámci objektivity neřeknu.

Já celkem pana profesora i odbornou veterinární literaturu chápu, dostávají se jim do "ruky" želvy které mají potíže a zrovna třeba zdánlivě způsobené hoblinami i když má maličkost nepovažuje hoblinu za primární důvod podobných problémů. Mé želvy, a nejsou dvě, zvláště dospělé požírají hobliny zcela spontánně a bez jakýchkoliv problémů, setkávají se bez následků s tímto "substrátem" doslova od stáří 0 až do dospělosti. U dospělých pardálisek tvoří hobliny v zimních měsících (želvy jsou v terkách) často až cca 50% trusu. Považuji to naopak za výhodu, významě se tím zvýší podíl vlákniny v zažívacím traktu a to zejména v zimě při jednostranné "zelné" dietě. Je samozřejmě nutné dbát na kvalitu hoblin, nepřichází v úvahu liknavost při výběru. Bez nebezpečí jsou čisté hobliny smrkové.
Zdůvodnění nevhodnosti hoblin jako substrátu příznivého pro rozvoj různých breberek je z mého pohledu poněkud nešťastný, vlhké seno má všechny tyto negativní vlastnosti také a obávám se, že je pro rozvoj třeba plísní daleko vnímavější. Stačí si to vyzkoušet.