K jednotlivým bodům bych se pro úplnost rád vyjádřil, zdá se mě totiž, že nejen já čtu nepozorně. Doufám jen, že je to způsobeno nemožností osvěžit si na co reaguji přímo při psaní odpovědi a ne snahou vkládat mě do úst (klávesnice) to co jsem nikdy netvrdil. Pokud se mě to povedlo také, což nevylučuji, omlouvám se.

1/ Ano chápu, že hloubka zářezu je individuální. Podle mých zkušeností ale nemůže při daných pravidlech přesáhnout u dospělých ž. bahenních hloubku 1-2mm

2/ Nikde jsem se nezmínil o tom, že 2mm chybějícího keratinu může ohrozit želvu na životě. Tuto možnost jsem připouštěl u chybějícího posledního článku prstu s drápem u divoce žijící myši. Poškození končetiny má do jisté míry vliv na mobilitu a ta již jak jistě souhlasíte, vliv na přežití může zcela reálně mít.
Naopak souhlasím s tím, že v přírodě běhá spousta želv s neuvěřitelným poškozením a to nejen v Sýrii, ale i třeba jihovýchodním Bulharsku, tam to bude způsobeno zřejmě volným chovem domácích prasat v tamních dubových lesích. O želvách poškozených požáry a na lokalitách využívaných zemědělsky ani nemluvím. Skutečnost, že takto poškozené želvy přežívají, vzhledem k pokročilému zhojení traumat i značně dlouhou dobu, přičítám spíš jiné strategii přežití, než např. u hlodavců. Také vlastním pár fotografií želv, dokonce čtyři kusy mě in natura běhají po zahradě, tedy takové, které by měly mít podle všech pravidel jednoznačný nárok na invalidní důchod. To ale neomlouvá svévolné a cílené poškození zvířete jen v zájmu lidské potřeby evidovat, třídit, zapisovat a katalogizovat, i když tyto činnosti jsou jistě také potřeba.

3/ S tím souhlasím

4/ termín stabilizující selekce je mě znám stejně tak, jako její opak selekce disruptivní případně selekce směrovaná. Pokud ale máte zajímavé odkazy, rád si počtu, to není nikdy na škodu. Stejně tak i jiné práce na podobná témata. Je dost dobře možné, že rozšířením svého obzoru názory změním. Další z bodu 4 je již uvedeno v bodu 2, takže jen zdůrazním že souhlasím s tím, že želvě chybějící keratin nevadí, páč bleskově doroste, pokud tedy není zasaženo lůžko a okostice, stejně tak jako nehet.

5/ Ano to připouštím, a nikdy jsem tomuto tvrzení neoponoval, tedy takovému značení, které poškodí pouze keratin i když považuji za hodně optimistické označení této metody jako "nezaměnitelný způsob označení". Zároveň si nedokážu představit jak se taková želva dá na dálku identifikovat v přírodě byť pomocí dalekohledu na základě 2mm vroubků, které jsou dozajista jen jedněmi z mnoha kterými disponuje. Rozporuji pouze pilku na železo a zářezy do karapaxu zasahující až do živé tkáně, to považuji za nepřípustné pro pouhou evidenci. Váš postoj ke kolesu a Americe chápu. K metodikám starým desítky let si dovolím mít výhrady, přestože jsou obecně rozšířené, je lepší jít s dobou a nebo se o nové postupy alespoň zajímat. Některé takové, jsou již hodně fousaté a mohou být i bohužel obecně uznávané.

PS: Anatomie želv je mě důvěrně známá, včetně jejich reakcí na manipulaci a zákroky, přesto ale děkuji.