Pokud jde spor o Trachemys scripta elegans, tam není moc důvodů k obavám, pokud bylo zvíře celý rok od jara v dobře udělaném jezírku s hloubkou větší, než 1 m a s víc, než 1 kubíkem vody na 1 kg želv a ryb (počítá se dohromady), je vhodné po poklesu teplot pod 15 stC přestat krmit a po poklesu teploty vody po 8 stCodsát ze dna organický detrit a doplni čistou studenou vodu. Názory na děrování ledu jsem četl různé, podle logicky znějící námitky je riziko, že vyrušené želvy vyplavou nahoru a ve vysekané díře zamrznou. Taky se doporučoval trik, aby po vytvoření asi 2 - 3 cm tlustého ledu se odsálo tak 5 - 7 cm vody a vytvořila izolační vzduchová vrstva, ve které je možná i výměna plynů mezi vodou a vzduchem. Želvy nedýchají kůží, ale prokrvenou sliznicí v krku a prokrveným análním vakem. Pokud není kyslík z vody vyčerpán tlením organického materiálu a teplota je do 6 stC, tak jim pro utlumený metabolismus stačí kyslík rozpuštěny ve vodě. Nemám bohužel natolik hluboký bazén, takže vždycky počkám, než se udělá na jezírku první led, pak vezmu studenou vodu, nechám ji přes noc vytemperovat venku, dám do ní opucované želvy a jddou do sklepa na cca 3 - 8 stC. Obdobně se dá zacházet s Emys orbicularis (vyjma severoafrických nebo jiných nejjižnějších populací, s Chrysemys picta belli (Ch. picta marginata údajně přežije i zmrznutí). Nevím, jak by tohle "rozdýchaly" nelsonky nebo rod Graptemys, z Mauremys jsou slušně zimovat rivulaty a horské nominátní caspica. Kdo se dostane k Emydoidea (Emys) blandingi, u těch se taky uvádí aktivita pod ledem, sporné jsou Chelydra serpentina, ty by sice zimovat měly, ale na farmách asi nebudou rodiče z nejsevernějších částí areálu.