Vcelku blbuvzdorný popis je v knize Teraristika od Ludwiga Trutnau (vydáno 1997), dá se najít ve veřejných knihovnách. Dá se říct, že základem je dostatečná hloubka, včasné přerušení krmení (pod 15 stC stejně těžko tráví) a odstranění organického detritu ("krmení" pro anaerobně žijící bakterie, produkující nebezpečné toxiny, zvláště sirovodík), nepřehuštění bazénu (tedy dost vody pro každé zvíře), patrně i použití vhodné příbřežní vegetace (jako je Iris pseudacorus, Acorus sp., Phragmites sp., Typha sp. a podobné), zdá se, že jejich stonky napomáhají výměně plynů mezi vodou a vnějším prostředím při zamrzlé hladině. Pochopitelně při tom musí jít jedině o zdravá zvířata, nemocná pravděpodobně do jara nerozdýchají.