Pohlavní dospělost u Geochelone pardalis b.

Se 100%ní určitostí to poznáš až se začnou pářit. Jinak je to zase indivindi, počítej minimálně 6 let, maximálně 10. Teda to jsou info co jsem se kde různě dočetl, já zatim tak velký nemam...

Pardálové samci můžou dosáhnout pohlavní dospělosti už ve velikosti od cca 23 - 25 cm, tedy 4-5 let, s jistotou od 26 cm, tedy 7 let.

Pardálové samice minimálně ve velikosti 31 - 33 cm, tedy asi 6-7 let.

Díky, vyčerpávající odpověď.

Ono to tak jednoduché nebude, že se to změří na centimetry a je to..

proto taky píšu "pohlavní dospělost" nikoliv pohlaví
Ale v těchto dimenzích už lze rozeznat rozdílné velikosti ocasů a tvarování análních štítků.

www.svet-zelv.cz

Mám tu už 2 roky jednu samici, měla tak 18 cm. A je z ní moooc pěknej kluk...

Vcera jsem listoval casopisem papouskaru a napadlo, proc stejne jako u papousku neni moznost "vysetrit" zelvu na pohlavi? Nejspise analyzou DNA.
Nebo je?

Byla tam uvedená cena daného úkonu, čistě pro zajímavost?

Jinak, u želv není jisté, jestli mají chromozomální rozlišení pohlaví - já se sice osobně domnívám, že ano, ale prokázané je jen u několika druhů a řady druhů je z laboratorních testů při inkubaci známý fenomén označovaný jako TSD (Temperature-dependent Sex-Determination), tedy na teplotě závislé určení pohlaví. Osobně se domnívám, že jde přinejmenším v části případů o arteficiální výsledek, protože v přírodě nejsou vejce inkubována při stabilní teplotě +/- 0,1 dgC jako v laboratorním termostatu, ale při kolísavé teplotě, která v závislosti na délce inkubace kolísá jak v denním, tak v ročním cyklu (u delších inkubací to může být příčinou ne zcela ideálních výsledků). Vejce přizpůsobené pro inkubaci v proměnlivých podmínkách pak může, přinejmenším teoreticky, "vyprodukovat" transsexuální zvíře, tedy třeba samce se samičími chromosomy nebo samici se samčími.
Bohužel, data z pozorování v přírodě jsou extrémně neúplná a špatně se shánějí, konec konců, najít v přírodě želví snůšku může být otázkou odst velkého štěstí a náhody.

Tenhle režim používám při inkubacích různých druhů, protože nemám k většině k dispozici kompletní data a přinejmenším u Rhinoclemmys pulcherrima manni a Indotestudo elongata se tak rodí mláďata obou pohlaví.

Svého času jsem měl snahu nechat si zjistit pohlaví u skupiny mladých A. radiata. Brněnská fakulta na moji žádost zdělila, že to možné není, že nemají vypracovanou metodiku. Nevím co se za slovem metodika skrývá, zda nechuť, ale pravděpodobně fakt, že u želv není podle chromozomů pohlaví zjistitelné. Možná se mě X a Y poplete, ale nemají YX ani XY ale obě pohlaví chromozomy stejné. Pletu se Petře?

pokud si dobře vzpomínám tak u SAVCŮ samci XY samice XX
u ptáků je to obráceně a u plazů netuším a jdu hledat

Zatím se ví s jistotou, že XY pohlavní chromosomy (tedy samice stejné XX a samec různé XY pohlavní chromosomy) má prokazatelně Acanthochelys radiolata, Emydura macquarii, Siebenrockiella crassicollis, Staurotypus triporcatus, Cuora galbinifrons a Chelodina longicollis. ZW pohlavní chomosomy, stejně jako ptáci a hadi (samec stejné ZZ a samice různé ZW) mají podle dostupné literatury dva druhy Kachuga (Pangshura) smithi a Pelodiscus sinensis. Neznámý typ genetického určení pohlaví se předpokládá u Apalone spinifera a Clemmys (Glyptemys) insculpta. U dlouhokrčky se to ověřilo relativně nedávno metodikou komparativní genomové hybridizace - comparative genome hybridization (CGH), kterou asi u nás neumí zatím používat nikdo. U některých druhů se pohlavní chromosomy neliší velikostí, někdy jsou pohlavními chromosomy dvojice z tzv. mikrochromosomů. U Emys orbicularis předpokládá jeden z autorů, že má rovněž genetické určení, ale inkubace při stabilní teplotě ho "přeřve". Známého toho není zatím moc...

Ony se ty potvory želvy ne a ne zařadit do nějakého hlívečku v pěkné tabulce.

tak na http://sites.google.com/site/biomachgbn/genetika/g onozomalni-a-mimojaderna-dedicnost

•dědičnost pohlaví:
◦savčí typ (typ Drosophila)
•samice XX, samci XY (všichni savci, většina hmyzu, některé ryby, obojživelníci, plazi, většina dvoudomých rostlin)
•samice XX, samci X0 (včely, ploštice, některý rovnokřídlý hmyz)
◦ptačí typ (typ Abraxas)
•samice XY, samci XX (ptáci, motýli, některé ryby, obojživelníci, plazi)
•používají se i symboly ZW, ZZ
◦homogametické pohlaví – XX
◦heterogametické pohlaví – XY, X0
takže to je ještě asi z velké části pole neorané
tak podle pana MVDr.K(údajně specialista na plazy) mají např testuda - ptačí typ dědičnosti, ale teplota to může "přetlouct"