Cim rozkrmujete mladata (hadi)

Me bylo doporuceno hovezi srdce a zatim pohoda, zkus ho

Diky moc Radsi se ptam,nerad bych dal svejm mazlikum neco nevhodnyho..

ahoj to je dobre zej ses zeptal ja dnes dostala uzovku cervenou a jsem moc rada tatka mi koupil mysky na krmeni hada je mi jich lito ale to je priroda

Mám obdobný problém a trochu času, tak Vám popíšu, co jsem si zažil já a moje tkaničky.
Prcci nechtěli přijímat jakoukoliv náhradní potravu. Nejdřív jsem čerpal z literatury - zjišťoval jsem, co tak mohou žrát ve volné přírodě. Můj druh (L. aurora) žere ve volné přírodě malé hlodavce, gekony a žabky. Žabky jsem vyloučil, gekony (L.lugubris) odmítaly, nahřáté mleté maso, vnitřnosti odmítaly. Pokoušel jsem se sehnat co nejmenší holátka, ale i ty odmítaly. Nepomohl ani trik s krabičkou, nebo nabídnutí poraněného holátka (které třebas pokousala myš a krvácelo ). Údajně se dají ve velkochovech myší sehnat potratová holátka, ty se mi ale sehnat nepodařilo. Při mém zoufalém pátrání, čím nakrmit stále nežeroucí hady jsem se pokusil sehnat chovatele těch nejmenších křečků - křečků roborowských a sehnat holátka o nich. Opět bezúspěšně. Nakonec jsem se obrátil na jednoho nejmenovaného veterináře, který údajně dělá plazy, ale když jsem ho seznámil s mým problémem, ochotně mi nabídnul laboratorní rozbor na parazity, ale že víc pro mě nemůže udělat. Že násilné krmení takhle malých hadů nedělá. Byl jsem fakt nakrknutej. Prcci prokazatelně 20dní nežraly a taky jsem se smířil s poslední variantou - násilné krmení. Než jsem se do toho pustil, přečetl jsem několik článků, skouknul několik videí na jútubku a poradil se s pár lidma tady na terapradně.
Měl jsem z toho strach a s velkým respektem jsem se pustil do díla. Bylo potřeba vyřešit první problém, a to ten, že hadík prostě nesežere holátko, kvůli tomu, jak má velkou hlavu. Usmrcené holátko tedy bylo potřeba rozřezat na menší části. Malinké holátko je potřeba řezat něčím ostrým, aby se maso netrhalo. Po čase jsem se naučil holátko načtvrtit na 8 soust. Hlavička, ocásek, potom se rozřízne dolní polovina telíčka pod hrudním košem a dolní polovina se rozřízne podélně na další 2 části - 2 stehýnka. Potom se z dutiny břišní vytlačí žluté sračky, většinou je odsuším připraveným ubrouskem. Z torza pak natáhnu přední nožičky a odříznu je s kousky kůže. Zbyde chrupavkovitý hrudní koš a vnitřní orgány, které docela dobře drží kolem brzlíku (?). Nejsem profík na anatomii, tak mi profíci snad prominou. No, abych se vrátil k porcování - dostaneme tak 8 soust i pro ty nejmenší hady - 1.hlavička, 2.ocásek, 3.4.5.6. stehýnka, 7. vnitřnosti, 8. chrupavkovitý hrudní koš - pokud se bude skrmovat i ten, je potřeba dát pozor na to, aby byl obalen tkání, resp kůží; a nebyl porušen řezy.Ostré části jsou nežádoucí, aby jsme předešli poranění hada.
V dalším kroku je dobré si připravit vaječný bílek. Připravená sousta namočím v bílku a pinzetou je opatrně nasoukám hadovi do otevřené tlamky až za hlavičku. Pohyb je potřeba dělat kontrolovaně a s citem, abychom hada neporanili. Vložené sousto jemně vmasíruji hadovi další cca 2-3cm směrem ke středu těla. Pak ho nechám napokoji a počkám až vlastním zavlněním posunou dál do těla. Pak opakuji celý postup. Hadíkům jsem dával 3sousta (stehýnka), jak rostou, přidávám. Dnes jsme na 5-ti . Je dobré si zaznamenávat kdy a kolik každý hadík sežral. Před každým násilným krmením je taky důležité nabídnout živou kořist. Ještě zkouším i nastrčit hadovi do tlamky hlavičku holete - jestli se náhodu instinktivně nespustí škrtící reflex. Zatím neúspěšně. Holátka jsou prostě zatím hodně velká

Ještě takový postřeh nakonec : naučil jsem hadíky některá sousta samostatně spolknout. Když se stehýnko nasune do tlamky tak, že ještě kouká jeho konec ven z tlamky, hadice mi začali posouvat čelisti a sami spolky sousto. Je to sice malý krůček, ale po 2měsíčním piplání obrovský úspěch. Už nemusím rvát do hadů tolik soust a stačí mi nabídnout sousto, vložit jej do tlamky a had ho už sám spolkne. U tohoto je důležitý, aby krmení probíhalo v naprosým klidu a had se po odložení nesnažil zdrhnout. Obvykle když chce zdrhnout, vyplivne sousto nahozením takový horní smyčky. Když je had v klidu, soustředí se na samotné polykání.

Snad moje plky někomu pomůžou v možných trampotách s prckama

EDIT : Někteří lidé mě zrazovali od krmení náhražkama, například když se bude krmit holátkama křečků, zadělává se na problém, že se na ně hadi naučí a pak už nebudou brát myši. Protože dobudoucna chci krmit myškama, proto jsem se taky rozhodl krmit kousky myších holátek.

Hezky jsi to tu rozepsal.. Osobne teda takovej chirurg nejsem ,ja jsem rezal mysi holatka jeste ve zmrazenem stavu.. Malicky squamky,taky hole rozhodne nedali..
Tak jsem krmil nozickama a ocaskama,do toho jsem pridaval kruti srdce ad vnitrnosti. Pac na doporuceny hovezi srdce jsem nenarazil a to jsem byl asi u peti rezniku.. V drivejsich letech ho mivali.. Squamky maj tu vyhodu,ze po vlozeni do tlamky vse ochotne (vetsinou) spolykaji sami,jen to musi bejt spravne vlozeno do tlamky a nektery squamky,u toho musej mit pocit,ze jsou na vetvi.. "Nasilne" jsem musel krmit jen par problematictejsich jedincu a to taky ne porad. Ale ti tvoji museli byt orisci..

Díky za podrobný popis - před chvílí jsem se jím řídil a zkusil násilně nakrmit své mládě C. helena. Myslím, že se podařilo, hádě hezky polykalo, a po krmení předvádělo typický obranný postoj a sekalo po mně, asi se mu to moc nelíbilo... Chtěl jsem se ještě zeptat na dvě věci:
1) jak dlouho takové mládě ve stáří měsíc-dva zvládne být bez potravy, tj. po jaké době by se mělo krmit násilně? Ten můj si ve věku měsíc vzal sám čerstvé holátko, od té doby ale nic nechtěl, a dnes jsem to tedy po 25 dnech uměle nakrmil. Je mi jasné, že záleží na druhu, ale dejme tomu vztaženo na užovky délky 1-1,5 m v dospělosti (tj. taková klasika u většiny běžně chovaných druhů)?
2) jaký je nejlepší mechanismus otevírání tlamičky? já jsem to dělal pinzetou a rychle zasunul nohu holete a pak tlačil zbytek toho kousku..., mládě docela dobře polykalo, a stačilo nasunout potravu jen kousek do krku, nikam hluboko.
Dík.

Ahoj Petře,
to je hodně individuální. Třeba když jsem rozkrmoval Gondy, tak holka začla brát po třetím krmení sama, kluka jsem cpal 4 měsíce... Prostě bude v tom hrát roli hodně faktorů. Vprůběhu těch 4 měsíců mi dokonce dvakrát vzal sám, ale pak nic. Tak to prostě je.

Nekdy musis potravu zasunout hluboko, jinak ji vyvrati, nekdy staci dat do tlamicky na kraj, je to dle druhu hada, a opet tam bude nejaky individuální faktor. Já otvírám tak, že nějakou tuhou hranou žradla tlačím zboku mezi čelisti. Jde to velmi dobře.

VH

Díky moc, na Zoodnech můžem dát pivčo a řeč... Helena to včerejší násilí v pohodě přežila, tak se třeba srovná a začne žrát sama. V neděli je burza, tak jí přivezu čerstvé žrádlo.

Zdravím, když je tu řeč o rozkrmování prcků, vrtá mi hlavou jak je to v přírodě? Předpokládám že nežravost je důsledek chovu v zajetí, ale přeci hadí novorozeně zas tak často nenarazí na jiné novorozeně myšleno od obojživelníků výš, nebo ano? Nemohou ze začátku fungovat na hmyzu? či nelze je krmit v zajetí hmyzem? či je chitin pro ně moc složitý na ztrávení?

Jo jsou hadi co žerou v přírodě hmyzáky, ještěrky, žáby, jiný hady, jiný hlodavce než myši. Takový je potřeba většinou rozkrmit uměle, protože myšky nechtěj. Nebo naopak zase už je na škodu určitá "zdegenerovanost" těch nejběžnějších druhů. Líhnou se mláďata od rodičů, který by ve volný přírodě nepřežili, inkubační teploty jsou mnohem vyšší než by bylo potřeba, páří se v podstatě cokoliv s čímkoliv, hlavně aby byli mladý, atd, atd.... Takový mláďata pak taky nežerou. Nacpou se, rozkrmí a šup s nima do chovu a kruh nežeroucích háďat se uzavírá.

jen doplnim, ze je x druhu hadu chovanych v zajeti, jejichz mladata jdou v prirode po vylihnuti/narozeni hned do zimovani, tudiz zacinaji prirozene zrat az na jare. Znamy takhle "rozkrmoval" koralovky z pozdnich snusek. Misto aby se s nimi cpal, dal je s dospelymi do zimoviste a na jare zrala mladata sama.