Každý kdo chová králíky venku, (asi 99,9%) chovatelů a navíc krmí trávou, tak králíky vystavuje riziku nákazy od volně žijících hlodavců.

pokud ma nekdo za chalupou kolonii nakazenych divokych kraliku (o zajicich to neplati - ti maji zase jine kokcidie) a chodi na dane misto sekat travu, kterou dava kralikum cerstvou (tj. ne v podobe sena), vystavuje chov do jiste miry riziku.
Od hlovavcu hrozi riziko prenosu kralicich kokcidii opet pouze za predpokladu, ze nekde v arealu vyskytu hlodavcu mate nakazene divoke kraliky, pripadne nakazene domaci kraliky souseda a potkan rychle preleze k Vasim kralikum, kde je urcita minimalni sance, ze nekolik oocyst kokcidii za cerstva nejak z potkana dostanou a pozrou.

No a pak už jen to dostat od tohoto králíka na námi chované hlodavce (potkany a myši).

teorie hooodne pritazena za vlasy, ale ciste teoreticky by to slo (zkrmite potkanum treba vyvrzene vnitrnosti kralika ktery kratce predtim nekde sezral cokoli kontaminovane nakazenym potkanim trusem, nebo ho nechate s potkany v jedne kleci a dotycni potkani si pochutnaji na kralicich bobkach). Je potreba si ale uvedomit jeste dalsi vec, a to, ze cysty kokcidii nejsou ani zdaleka nesmrtelne a pokud vyschnou (treba nekde v granulich, na sene nebo na srsti), nikdo se jimi uz nakazit nedokaze, byt by to byl treba i ten spravny hostitel. Takovyhle dvojity transport by potrebovat vice nez jen spetku stesti a nahody, aby se mohl uskutecnit. Nicmene, i tak jde stale pouze o prenos mechanicky. Kralicimi kokcidiemi se tedy potkani nakazit nemohou. Za urcitych velmi specifickych, spise teoretickych podminek mohou byt pouze "transportnim" organismem.