nadýmání králíků
Dobrý den. Prosím o radu. Chováme králíky, ale téměř z každého vrhu se dva až tři králíci nafouknou. Nejsou jim ani tři měsíce. Krmím pouze suchym a senem. Děkuji za odpověď.
Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru
Tuhle větu moc nechápu, co krmíte pod tím pojmem "suché"? Dáváte granule s léčivem proti kokcidióze?
EDIT: Mají nafouklí králíci cítit páteř?
No, kokcidie me napadly, sice to casto odnesou i dospeli, ale v malochovu doma by se to mohlo projevit i takhle...
Suché znamená granule s léky+obilí. Nafouklí králíci mají cítit páteř.
Kokcidie se může stát vůči léčivu rezistní (doufám,že to píšu správně) pak doporučuji podávat do pitné vody ocet. Na 1 litr vody polévkovou lžíci octa
...rezistentní...
Krokouši děkuji za opravu. Člověk by si při vyslovení tohoto názvu upletl z jazyka vánočku
Ani ne :) Ano, ocet pomáhá, jenže potíž je v tom, že to nemusí být kokcidie ... Nejlepsi reseni - navsteva VETA... VH
Ted to skoro vypada, ze ocet likviduje kokcicie. Radeji tedy upravim na pravou miru, ze to tak neni. Ano, ocet, pripadne citronova stava a podobne kysele zalezitosti se po podani kralikum projevi veskrze priznive, nicmene neni to vselek a opravdu rozjetou kokcidiozu tim urcite potlacit nelze.
Jinak - rezistence na leciva (pripadne na kokcidiostatika v granulich) neni az tak casta, mnohem casteji uz je na lecbu bud pozde, nebo lecba v chovu neprobehla dukladne (coz obnasi dukladne vycisteni takrka vseho s cim kralici nebo jejich krmivo prichazi do styku).
U dospělých se mi to nestalo.
Jak cítit páteř? Jako že jsou hubení? U k. jaterní se to dobře pozná, jsou fleky na játrech, ale u dlaších druhů ne a pár jich na králících je... VH
Děkuji moc za vaše odpovědi. Asi opravdu navštívíme veterináře.
Nadýmání může způsobit nadměrné podávání zrna - někteří to prostě nezvládnou. Ti můžou mít i dlouhodobě průjem a hubnou. Osobně bych to spíše viděl na kokcidiózu, zkuste držet odchovy jen na granulích, mi to tak praktikujeme dlouhodobě jinak se vždy u nějakých problémy projeví. Adulti tímto problémem příliš netrpí, ale občas dostvají granule s léčivem i ti.
Jinak u krlíků co vim se vyskytuje jaterní a střevní kokcidióza, jak psal myslím VH jaterní se pozná snadno při porážce. Střevní se projevuje zácpou, průjmem a nadýmáním. U obou je v pokročilejším stádiu velmi cítit páteř. Odzkoušené přípravky
proti kok jsou Sulfadimidin, Robenidin nebo ESB3.
navrch pridam jeste osvedceny toltrazurilovy pripravek Baycox
K tazateli - k veterinari vemte i nejaky trus na parazitologicky rozbor, ten kokcidie obou typu spolehlive odhali.
Nedá mi to abych se nezeptal.Je kokcidioza přenosná na potkany?
ano
děkuji za odpověd
mohu se zeptat o kterych kokcidiich minite, ze dokazi parazitovat v potkanech a zaroven v kralicich?
ne, neni, nefunguje to ani naopak. Kazdy z hostitelu ma svych nekolik druhu kokcidii, jine jsou na ne neprenosne. Funguje to uplne stjne jako v pripade treba chameleonich kokcidii - ty se v leguanovi taky nechyti.
Pokud je to tak, tak se Meldovi omlouvám a na naší OVS jsou všichni tupci v četně místního veterináře
Spousta kokcicii je prenosna pres potkany ciste mechanicky (jde o tzv. pasivni prenos tim, ze potkan nekde neco sezere, proleze apod., kokcidie se v nem vsak nevyviji). To je ovsem neco jineho. Pokud mam v jedne kleci kralika s jednim druhem kokcidii a zaroven potkana s jinym druhem, vzajemne od sebe tyto dva rozdilne druhy kokcidii nechyti. Pokud mate jine informace, mohu pozadat o upresneni o jake kokcidie (parazitujici u kraliku a zaroven u potkanu) by melo jit? Diky.
Ano, i to je jistá možnost.
Obávám se, že mnoho vetů starší generace často ustrne v jisté fázi vzdělání, obzvlášť když získají spíše úřednickou funkci.
Já nejsem veterinář. To, že to je přenosné (netuším o jakou kokcinu se jednalo) sem si vyslechl nezávisle na sobě od tří osob kteří v tomto oboru pracují a mají na to školy.
Jednalo se o dva pracovníky OVS a posléze místní veterinář.
Díky tomuto přesvědčení jsem Meldovi odpověděl ANO s více jak 100% centní jistotou.
Jak psala Janina, je tam možný pasivní přenos mezi nepříbuznými druhy a samozřejmě, pokud pak nějaký vet objeví králíčí kokcidie u potkana může to špatně interpretovat, přeci jen všeobecnost (žádný vet není specialista na vše) má i své mouchy. Přenos je jedna věc a uchycení se věc druhá.
a slo by to prosim zjistit? Nerikam, ze se nemuzu mylit, nicmene i literatura, kterou jsem si vzala k ruce uvadi mezi potkany a kraliky pouze mechanicky prenos. Rovnez fungovani valne vetsiny kokcidii (tim myslim opravdu vysokou hostitelskou specifitu) mne utvrzuje v mem nazoru. Z praktickeho hlediska je samozrejme dobre informovat, ze kdyz mam chov kraliku, ke kteremu se mohou dostat divoci potkani, muze nebezpeci kokcidiozy nastat. To same nebezpeci ale plati i pro kopu dalsich infekcnich onemocneni a to nejen pro kraliky.
Já tuto informaci nosím v hlavě cca. 8 let. Pokud si vzpomenu tak se při nějaké příležitosti samozřejmě rád zeptám znovu. Pokud máte pravdu Vy, tak jsem já sám mile překvapen, to ale neznamená, že změním pravidla prevence
ono opatrnosti není nikdy dost. Děkuji Vám za povzbuzující zprávu.
Ha. Teď to čtu znova a pokud to dobře chápu, tak to nejsou tupci a já je neprávem urazil.
Každý kdo chová králíky venku, (asi 99,9%) chovatelů a navíc krmí trávou, tak králíky vystavuje riziku nákazy od volně žijících hlodavců.
No a pak už jen to dostat od tohoto králíka na námi chované hlodavce (potkany a myši).
Chápu to dobře?
to budu rada. Poznamenejte si kdyztak i druh (jen samotni kralici mohou mit cca 6 druhu kokcidii a o zadnem z nich jsem prozatim nenasla informaci, ze by se mohl vyvijet i v hlodavcich, vzdy je tu ale moznost mechanickeho prenosu at uz hlodavci, jinou zvirenou nebo samotnym chovatelem).
jednoznacne...
Teoreticky ano, takový dvojí přenos, akorát předpokládám vzhledem ke specifičnosti kokcidií, že by to musel být přenos potkan/králík/potkan nebo myš/králík/myš, což v případě louky na vsi úplně nepředpokládám, v případě skladovaného sena a zrnin už spíš. Předpokládám, že např. hraboš/králík/potkan neva (hraboš má specifické kokcidie oproti potkanovi, Jani?) Tímto se jim také omlouvám
, pokud to mysleli takto.
V tom případě moje odpověď Meldovi ANO byla správná. Jen k tomu chtělo dodat jak se věci správně mají. To já, ale nevěděl. Za upřesnění jak tento přenos funguje můžeme poděkovat Jabule. Za sebe …..děkuji mnohokrát
tak pokud Melda casto provadi nize popsane divoke presuny a transporty obou druhu zvirat, tak tu nejaka ta opravdu miziva sance na dvojity prenos je, ac patri z velke vetsiny spise jen do roviny teoreticke
to bezesporu, nicmene jestli maji i nejake spolecne bych musela nastudovat...tohle uz je trochu mimo muj zaber a nerada bych tu psala cokoli neovereneho
...
pokud ma nekdo za chalupou kolonii nakazenych divokych kraliku (o zajicich to neplati - ti maji zase jine kokcidie) a chodi na dane misto sekat travu, kterou dava kralikum cerstvou (tj. ne v podobe sena), vystavuje chov do jiste miry riziku.
Od hlovavcu hrozi riziko prenosu kralicich kokcidii opet pouze za predpokladu, ze nekde v arealu vyskytu hlodavcu mate nakazene divoke kraliky, pripadne nakazene domaci kraliky souseda a potkan rychle preleze k Vasim kralikum, kde je urcita minimalni sance, ze nekolik oocyst kokcidii za cerstva nejak z potkana dostanou a pozrou.
teorie hooodne pritazena za vlasy, ale ciste teoreticky by to slo (zkrmite potkanum treba vyvrzene vnitrnosti kralika ktery kratce predtim nekde sezral cokoli kontaminovane nakazenym potkanim trusem, nebo ho nechate s potkany v jedne kleci a dotycni potkani si pochutnaji na kralicich bobkach). Je potreba si ale uvedomit jeste dalsi vec, a to, ze cysty kokcidii nejsou ani zdaleka nesmrtelne a pokud vyschnou (treba nekde v granulich, na sene nebo na srsti), nikdo se jimi uz nakazit nedokaze, byt by to byl treba i ten spravny hostitel. Takovyhle dvojity transport by potrebovat vice nez jen spetku stesti a nahody, aby se mohl uskutecnit. Nicmene, i tak jde stale pouze o prenos mechanicky. Kralicimi kokcidiemi se tedy potkani nakazit nemohou. Za urcitych velmi specifickych, spise teoretickych podminek mohou byt pouze "transportnim" organismem.