Bavit sa o bastardoch v chove je asi blbost, ked ze vediet genetiku predkov pri kazdom hadovi je nezmysel, ale mozem len dufat ze to co som si kupil a pod tym nazvom aj v skutocnosti je alebo z toho vyrastie

Touhle větou sis jasně odpověděl. Nezbývá Ti nic jiného, než doufat. O tom, co chováš nemáš a nikdy mít představu nebudeš. Když Ti prodám chondropythona s jistými znaky, který ale patří k naprosto jiné lokalitě, přesto připomíná jinou, nalepíš si na terárko lokalitu, kterou jsem uvedl a v případě držení se teze, kterou nyní razíš, budeš opět pářit tou samou "lokalitou". Ostatním už budeš prodávat křížence, přestože jsi přesvědčený o tom, že máš to, co se Ti pod tím názvem prodalo. Tolik k čistotě u zvířete, které sis nechytil sám. Ke psům - je opravdu málo plemen, která lze nazývat primitivními (myšleno původními, jako jsou třeba podengové, psi typu pária, basenji..), na nichž není znát šlechtitelská snaha, drtivá většina je směska řady jiných plemen, přikřižovaných podle toho, co dotyční chtěli docílit, ať se jednalo o lovecké vlastnosti, zbarvení, délku srsti nebo vlohy vhodné k pastevectví. To, že je uznává FCI, UKC, ADBA atp. je jen záležitostí splnění podmínek, které jednotlivé organizace vyžadují od toho kterého plemene a to, že je pes uznaný ADBou, neznamená, že jej zaštiťuje FCI (přičem řady ustálených plemen se každoročně neustále rozšiřují o nově vzniklá plemena vzniklá právě křížením). Zkrátka pro někoho to je stále ještě kříženec, nebo jsou jeho vzhledové vlastnosti natolik rozmanité, že je nehodlá považovat za platné plemeno, zatímco jiní jsou s ním jako s plemenem již spokojeni. Je to věčný boj mezi organizacemi zaměřenými na straně jedné na exterier a na straně druhé na původní využití plemen v zemích původu mající v hledáčku pracovní hledisko. Ať tak či onak, je to jen šlechtění. Buď pro práci, nebo na výstavy. Ten dobrman, cos řekl, že je uznané plemeno nebyl před uznáním ničím jiným, než bastardem. A i když je uznaným plemenem, pořád musí probíhat šlechtění, vyřazování zvířat, která neodpovídají standardu, což není nic jiného, než lidmi vytvořená představa o tom, jak má pes vypadat, jakou má mít kohoutkovou výšku, jaké má mít zauhlení končetin, jaká má být povaha, barva, zda mu mají stát uši nebo ne, zda mají být klopené, nebo ve tvaru růžového lístku atd..
U hadů se nedělá nic jiného, než u psů. Je to ryze šlechtitelská záležitost přesně tak jako chov mutačních zvířat. A upřímně. Mluvit o tom, že si za pár let nekoupíš zelené chondro je legrační. Víc než 85% chondropythonů v chovech není nic než import, není to výsledek žádného chovatelského umu, ani léta pečlivého ošetřování rodičovské generace a simulování vhodných podmínek. Přestože se odchovy řadě chovatelů úspěšně daří, to, že je má doma teď každý začátečník není bohužel výsledkem perfektně zvládnutého chovu a odchovu, ale velmi nízké ceny importů. Není umění vycpat si terária pochytanými hady za 6-8tisíc, z nichž cca polovina v teráriích do dvou let lehne. Uměním je je udržet, rozmnožit a z F1 získat následně mláďata. Ono kdyby přišlo na zákaz dovozu, tak by se v očích lidí dostali opět nahoru, protože až tak moc se jich tu zase nelíhne. Místo odsuzování cizí chovatelské práce nebo úvah na téma co koho motivuje k odchovu výjimečných zvířat, bude možná lepší investovat do studia, zahraniční cesty a dovezení si většího počtu krajt na chov z jediného místa. Jen tak se lze bavit o nějaké jistotě. Protože z hlediska chovu je a bude u carpondra výhodou jeho výjimečnost s ohledem na původ, kterým se nikdo tajit nebude a jež je (alespoň u všech carponder i jagponder, která jsem doposud viděl) vzhledově znát, zatímco u chondropythonů nebudou žádná přechodné formy nebo kříženci bez šlechtitelských ambicí s ohledem na podkladovou barvu či kresbu absolutně žádnou výhodou. Taková zvířata se u nás vloni nabízela v ceně 3500-4000. Takže moc nerozumím tomu, proč se bát, že by to tu zaplavila carpondra nebo třeba carpalls. Když už tu bude záplava, pak jen chondropythony bez příslušnosti ke konkrétním lokalitám a domestikace bude završena. Chtě nechtě je tohle budoucnost každého druhu v teráriích, jež se stane oblíbeným a jehož chov nečiní závratné problémy.